Přírodní památka Vodopády Satiny

Přírodní památka Vodopády Satiny (4. 8. 2004

Základní údaje: Přírodní památka Vodopády Satiny představuje unikátní část toku říčky Satiny v Lysohorské hornatině. Jedná se o cca 1,2 km dlouhý úsek, který má místy charakter soutěsky o hloubce až 15 m, s několika vodopády, peřejemi, přehrádkami a dalšími zajímavými tvary. Nachází se v masivu Lysé hory v údolím zářezu Satiny v nadmořské výšce 495 až 570 m n. m., v úseku od mostu pod hotelem Petr Bezruč v místní části Hutě (zde přímo navazuje na přírodní rezervaci Malenovický kotel) po chatovou zástavbu v Malenovicích. Katastrální území Malenovice, CHKO Beskydy. Vyhlášeno nařízením Správy CHKO Beskydy ze dne 30. 11. 2006. Evidenční kód ÚSOP: 3376. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 8,7601 ha. Vzhledem k dostatečnému zabezpečení vlastního předmětu ochrany navazujícím lesním porostem v území přírodní památky nebylo vymezeno ochranné pásmo. Mapy.com.

Předmět ochrany: Unikátní geomorfologická a geologická lokalita v rámci flyšových Karpat a navazující lesní porosty. Horní tok Satiny představuje jeden z nejdelších a nejnázornějších příkladů skalních koryt v české části Karpat. Zájmový úsek toku je navíc vynikající ukázkou charakteru flyšových hornin.


Vodopád Satina (4. 8. 2004)		Vodopád Satina (4. 8. 2004)

Geologie, geomorfologie: Geologický podklad je budován horninami slezského příkrovu vnějšího flyšového pásma. V dolní části toku převažují méně odolné tmavě šedé až černé jílovce lhoteckého souvrství s četnými projevy vrásnění v přirozených odkryvech. Horní část sledovaného úseku Satiny je založená v masivních odolných ostravických pískovcích godulského souvrství, na které se vážou úseky toku, jež mají místy charakter soutěsky o hloubce cca 15 m s několika vodopády. V úseku vodního toku o délce asi 1 km se nachází neobvyklá koncentrace geologických a geomorfologických jevů, které jsou jinde sledovatelné na mnohem větších územích. Ojedinělá je rovněž interakce spadlých kmenů s korytem, což je jev, který se normálně nachází u zcela přirozených úseků koryt s úplnou absencí lidských zásahů. Zajímavé je například vytváření až 1,5 m vysokých „vodopádů“ zapříčiněných ležícími kmeny.

Přírodní památka Vodopády Satiny (4. 8. 2004

Vlastní soutěska má délku asi 100 m a je tvořena rozvolněnými bloky hrubě lavicovitých pískovců zčásti pokrytých sutěmi, v místě s vodopádem je asi 7 m vysoká a 4 m široká. Čelo vodopádu je tvořeno skalním prahem s výškou skoku vody do 2 m. O něco výše se nachází asi 10 m vysoká kaskáda s přítokem zleva. Během zvýšeného průtoku při povodních v červenci 1997 došlo k odkrytí celého profilu říčky Satiny nad i pod soutěskou.


Vodopád Satina (4. 8. 2004)		Růže převislá (Rosa pendulina)

Flóra a vegetace: Podél skalnatého koryta Satiny se díky špatně přístupnému terénu uchovaly lesní porosty s poměrně přirozenou dřevinnou skladbou. V lesní vegetací převládají podhorské acidofilní bučiny asociace Luzulo-Fagetum. Jedná se o jedlové bučiny s příměsí smrku ztepilého (Picea abies), vtroušeným javorem klenem (Acer pseudoplatanus), ojediněle i jilmem horským (Ulmus glabra ), lípou srdčitou (Tilia cordata) a dubem zimním (Quercus petraea). Buk lesní ( Fagus sylvatica), jako hlavní původní dřevinu Moravskoslezských Beskyd, doprovází hojně zastoupená jedle bělokorá (Abies alba), která zde má mimořádnou vitalitu a bohatě se přirozeně obnovuje. V současnosti hojný smrk ztepilý se přirozeně vyskytoval v nižším zastoupení.

Malou část území zaujímají také druhově bohatší suťové lesy asociace Lunario-Aceretum s měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva), udatnou lesní (Aruncus vulgaris) a devětsilem bílým (Petasites albus). Zejména v bezprostřední blízkosti toku a na skalnatých místech hojně rostou původní lesní keře jako rybíz alpský (Ribes alpinum), srstka angrešt (Ribes uva-crispa), zimolez černý (Lonicera nigra) a růže převislá (Rosa pendulina). Na skalách v okolí vodopádů se ojediněle vysyktuje sleziník zelený (Asplenium viride).

Přírodní památka Vodopády Satiny - úsek nad soutěskou (4. 8. 2004

Fauna: Podrobný zoologický průzkum byl doposud zaměřen na faunu vodních bezobratlých živočichů. Vyplynula z něj poměrně vysoká početnost a druhová pestrost původních populací, což svědčí nejen o pestrých geomorfologických podmínkách a výjimečné zachovalosti vlastního koryta Satiny, ale také o čistotě vody v potoce. Nejvzácnějšími zjištěnými druhy jsou typičtí zástupci horské fauny, chrostíci Plectrocnemia brevis, Wormaldia copiosa a Rhyacophila philopotamoides. U prvně jmenovaného druhu se jednalo o třetí nález v ČR, u Wormaldia copiosa o první nález pro Moravu a Slezsko a u druhu Rhyacophila philopotamoides byl tento druh nalezením dospělce potvrzen pro Českou republiku.

Přírodní památka Vodopády Satiny – kaskáda na přítoku zleva (4. 8. 2004)

Management, ohrožení: Chráněné území přímo navazuje na přírodní rezervaci Malenovický kotel (vyhlášena v r. 2004), takže v současnosti je v celé délce zabezpečena ochrana přirozeného koryta vodního toku Satiny. Správa CHKO Beskydy do budoucna počítá s možností částečného zpřístupnění přírodní památky chodníkem a lávkami, jak tomu již bylo v minulosti (viz historická fotografie). Uvažuje se také o případném napojení na Naučnou stezku Lysá hora, která prochází v těsném sousedství přírodní památky podél levého břehu Satiny (informační panel zastávky č. 13 – Vodopád Satiny – se nachází asi 100 m od soutěsky s vodopádem).

Natura 2000: PP Vodopády Satiny se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5333 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR, je také součástí Ptačí oblasti Beskydy (kód CZ0811022).

Přírodní památka Vodopády Satiny – soutěska nad vodopádem (4. 8. 2004)

Literatura:

Bajer, V. (2005): Plán péče o přírodní památku Vodopády Satiny na období 2006–2014. – Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Bubík, M., Krejčí, O. et Kirchner, K. (2004): Geologická minulost a přítomnost Frýdecko-místecka. – Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, s. 28–29.

Bubík, M. Kukal, Z. et Vajskebrová, M. (2012): Databáze významných geologických lokalit: 3089 Vodopády Satiny [online]. – Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-22]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/3089.

Dřevojan, P. et Kubešová, S. (2022): Znovu o pozoruhodné bryologické lokalitě Ondrášova skála v Moravskoslezských Beskydech. – Acta Carpathica Occidentalis 13: 3–10.

Dřevojan, P. (2024): Pozoruhodné nálezy játrovek z Moravy. Remarkable Finds of Liverworts from Moravia, Czech Republic. – Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, č. 327: 139–158. ISSN 1212-1134.

Dužíková, B. (2013): Zdravotní stav dřevin s ohledem na míru napadení dřevokaznými houbami na území přírodní památky Vodopády Satiny (Moravskoslezské Beskydy). – Acta Musei Beskidensis 5: 27–31.

Ezer, E. et Konvička, O. (2019): Inventarizační průzkum saproxylického hmyzu a epigeických predátorů v PP Vodopády Satiny. – Ms., 8 s., depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Hykel, M. (2019): Inventarizační průzkum vodních bezobratlých v PP Vodopády Satiny. – Ms., 10 s., depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. et al. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. Red List of Habitats of the Czech Republic. – Příroda, 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2.

Kiszová, A. (2016): Podrobné topografické zaměření vybraných korytových segmentů toku Satiny (Moravskoslezské Beskydy). – Bakalářská práce. Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: RNDr. Jan Lenart, Ph.D.

Komzák, P., Kroča, J. et Bojková, J. (2006): Faunisticky zajímavé nálezy chrosíků (Insecta: Trichoptera) Moravskoslezských Beskyd. – Časopis Slezského Muzea Opava (A), 55: 73–76.

Kroča, J. (2003): Hydrobiologické zhodnocení PR Malenovický kotel s poznámkami k managementu území. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kroča, J. (2005): Inventarizační průzkum nPP vodopád Satina z oboru hydrobiologie. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Kroča, J. (2005): Hydrobiologický průzkum horního toku řeky Satina. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kučera, J., Váňa, J. et Hradílek, Z. (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. Bryoflóra České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza. – Preslia 84(3): 813–850. ISSN 0032-7786.

Kupka, J., Kupka, L. et Kupková, J. (2020): Inventarizační průzkum na území PP Vodopády Satiny z oboru malakozoologie. – Ms., 28 s., fotografická, mapová a tabulková příloha. Depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kutílková, P. (2010): Naučná stezka na Satině nejen pro nevidomé. – Studie proveditelnosti. ČSOP Salamandr.

Liška, J. et Palice, Z. (2010): Červený seznam lišejníků České republiky (verze 1.1). – Příroda, Praha, 29: 3–66.

Menčík, E. a kol. (1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. – ÚÚG, Praha, 307 s.

Myslikovjan, T. et Jurásek, M. (2023): Tis červený v CHKO Beskydy a okolí. – in: Novotný, P. [ed.] (2023): Sborník příspěvků z odborného semináře Management tisu červeného II, 21.–22. září 2023, Horní Světlá, 59–68. – Vydání 1. Strnady : Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. ISBN 978-80-7417-252-6.

Neuhäuslová, Z. et al. (1997): Mapa potenciálni přirozené vegetace České republiky 1 : 500 000. – Botanický ústav AV ČR, Průhonice.

Ohryzková, L. et al. (2012): Chráněná území v CHKO Beskydy. Co skrývají lesní památky a rezervace. – ČSOP Salamandr Rožnov pod Radhoštěm a Správa CHKO Beskydy.

Pánek, T. (2003): Geomorfologické zhodnocení PR Malenovický kotel s poznámkami k managementu území. – Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Pánek, T. (2005): Inventarizační průzkum navrhované PP Satina z oboru geologie a geomorfologie. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Stacke, V. (2010): Geomorfologická analýza údolí Satiny v horské skupině Lysé hory: hodnocení holocenní hloubkové eroze vodního toku v nejvyšší části Moravskoslezských Beskyd. – Diplomová práce. Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí: Doc. RNDr. Tomáš Pánek, Ph.D.

Stacke, V. et Tábořík, P. (2015): Interaction of the hillslopes and valley bottoms on the NW slope of the Lysá hora Mt., the highest peak of the Western Beskids. – Carpathian Journal of Earth and Environmental Sciences, May 2015, Vol. 10, No. 2, p. 159 – 174.

Vlčková, P. (2007): Přírodní památka Vodopády Satiny. – Beskydy, zpravodaj chráněné krajinné oblasti 2/2007, s. 8–9.

Vojkovská, R. et al. (2014): Plán péče o Přírodní památku Vodopády Satiny na období 2015–2024. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Weissmannová, H. [ed.] (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. et Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek X. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR & EkoCentrum Brno, Praha. ISBN 80-86064-67-0.

• Aktualizace 30. 3. 2026