Přírodní rezervace Klíny

Přírodní rezervace Klíny (23. 10. 2004)

Přírodní rezervace Klíny (23. 10. 2004)

Základní údaje: Přírodní rezervaci Klíny tvoří přirozené lesní porosty na prudkých, východně exponovaných svazích severojižní rozsochy Kněhyně (1256,8 m n. m.) vybíhající přes Čertův Mlýn (1205,8 m n. m.) na Bukovinu (995,7 m n. m.) od hřebene po soutok zdrojnice potoku Magurky (levostranného přítoku Čeladenky v mísovitém uzávěru údolí). Území je rozbrázděno z bočních stran zářezy potoků hloubky až 8 m. Nachází se v nadmořské výšce 720 až 1080 m, asi 1,5 km jižně od vrcholu Čertův mlýn, v Radhošťské hornatině v Moravskoslezských Beskydech. Katastrální území Čeladná, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno v r. 1955, přehlášeno v r. 1977. Evidenční kód ÚSOP: 172. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková rozloha 65,0954 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Ukázka přirozených lesních porostů místy pralesovitého charakteru v jedlo-bukovém stupni na prudkých kamenitých svazích středních a vyšších poloh Moravskoslezských Beskyd.

Přírodní rezervace Klíny (23. 10. 2004)  
Přírodní rezervace Klíny (23. 10. 2004)

Přírodní rezervace Klíny (23. 10. 2004)

 

Přírodní rezervace Klíny (23. 10. 2004)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je budován flyšovými komplexy godulského souvrství slezské jednotky vnějšího flyšového pásma. Půdní pokryv tvoří skeletovité hnědé lesní půdy, částečně oglejené.

Flóra a vegetace: Horská smrčina se smrkem ztepilým (Picea abies) v podhřebenové poloze přechází ve smíšený svahový porost s jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), javorem mléčem (Acer platanoides), javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica), zastoupení jedle bělokoré (Abies alba) na lokalitě výrazně klesá.

Přírodní rezervace Klíny (23. 10. 2004)

Přírodní rezervace Klíny (23. 10. 2004)

V bylinném patře převládají charakteristické druhy květnatých bučin, např. kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), pitulník horský (Galeobdolon montanum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), svízel vonný (Galium odoratum), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), violka lesní (Viola reichenbachiana). V podhřebenových polohách rostou druhy acidofilních bučin a jedlin, např. bika hajní (Luzula luzuloides), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a věsenka nachová (Prenanthes purpurea). Roztroušeně se vyskytuje žebrovice různolistá (Blechnum spicant), zaznamenán byl také vranec jedlový (Huperzia selago).

Samorostlík klasnatý (Actaea spicata)  
Šťavel kyselý (Oxalis acetosella)

Samorostlík klasnatý (Actaea spicata)

 

Šťavel kyselý (Oxalis acetosella)

Na světlinách v okolí svahových pramenišť roste devětsil bílý (Petasites albus), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum) a karpatský endemit oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum). Na skeletovitých půdách jsou vyvinuta společenstva suťových lesů svazu Tilio-Acerion s měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva), kapradinou laločnatou (Polystichum aculeatum), kapradinou Braunovou (Polystichum braunii) a bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis).

Přírodní rezervace Klíny (23. 10. 2004)

Přírodní rezervace Klíny (23. 10. 2004)

Fauna: Vhodné životní podmínky zde nachází z obojživelníků mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), z ptáků byli pozorováni např. čáp černý (Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) a pěvuška modrá (Prunella modularis). Kromě běžné lovné zvěře zastoupené srncem obecným (Capreolus capreolus), jelenem evropským (Cervus elaphus) a prasetem divokým (Sus scrofa) je území přírodní rezervace trvalým biotopem rysa ostrovida (Lynx lynx). 

Lesnictví: Převládající dřevinou je buk lesní, ve větší míře je zastoupen smrk ztepilý, ojediněle se vyskytuje javor klen a podíl jedle bělokoré oproti minulosti neustále klesá a tvoří už jen jednotlivě vtroušené výstavky. Jádrové území rezervace tvoří převážně bukové porosty ve věku 155 až 180 let, kde jsou ponechávány zlomy, souše a vývraty. V takto vzniklých porostních světlinách probíhá přirozené zmlazení hlavních dřevin buku a smrku. Na jihu jsou připojeny mladší porosty, které vznikly přirozenou i umělou obnovou po vytěžení horního patra a tvořily původně ochranné pásmo.

Přírodní rezervace Klíny (23. 10. 2004)   Přírodní rezervace Klíny (23. 10. 2004)

Přírodní rezervace Klíny (23. 10. 2004)

 

Přírodní rezervace Klíny (23. 10. 2004)

Management, ohrožení: Péče o zvláště chráněné území se omezuje pouze na posílení zastoupení jedle bělokoré, úpravu druhové skladby a porostní struktury v částech ovlivněných v minulosti hospodářskými zásahy. Podél západního okraje rezervace prochází po hřebeni zeleně značená turistická stezka a naučná stezka Čertův mlýn, které pokračují přes Bukovinu na Horní Bečvu. Přírodní rezervaci Klíny je věnována zastávka  č. 7 naučné stezky.

Historie: Rezervace byla zřízena v r. 1955 o celkové rozloze ZCHÚ 58,11 ha, k zabezpečení před rušivými vlivy okolí bylo vyhlášeno ochranné pásmo o rozloze 7,87 ha. V r. 1977 byla výnosem MK ČSR ze dne 10. února 1977, č. j. 9858/76 přehlášena na celkovou výměru 65,98 ha (do ZCHÚ bylo zahrnuto ochranné pásmo).

Přírodní rezervace Klíny (10. 8. 2003)

Přírodní rezervace Klíny (10. 8. 2003)

Natura 2000: PR Klíny se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Rezervace je také součástí Ptačí oblasti Beskydy. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.

Přírodní rezervace Klíny (23. 10. 2004)

Přírodní rezervace Klíny (23. 10. 2004)


Literatura:

Bartošová, D. (1983): SPR Klíny inventarizační zoologický průzkum dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Janeček, J., Kočí, M. et Popelářová, M. (2023): Oměj tuhý moravský – endemit západních Karpat. – Živa 6/2023: 303–306.

Jankovský, L. (2004): PR Klíny – mykofloristický průzkum, management lesa ve vztahu k tlejícímu dřevu. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Kocián, J. (2020): Mykologická inventarizace PR Klíny. – Ms. Depon. in: AOPK ČR, Praha.

Petřvalský, J. (1983): Inventarizační průzkum geologický SPR Klíny. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Sedláčková, M. (1982): SPR Klíny soupis cévnatých druhů rostlin z botanické exkurze ze dne 19. 10. 1982. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Sedláčková, M. (2001): Aconitum firmum subsp. moravicum v České republice. – Čas. Slez. Muz. Opava, ser. A, suppl., 50: 33–39.

Servus, M. (2004): Plán péče o přírodní rezervaci Klíny na období 2005–2014. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Ševčíková, K. (2019): Habitatové nároky lejska malého (Ficedula parva) v Beskydech. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Adamík, Ph.D., doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr.

Vermouzek, Z. et Dvořák, L. (2001): Výskyt puštíků bělavých (Strix uralensis) v Moravskoslezských Beskydech. – Buteo 12: 145–148.

Vrána, J. (1982): Státní přírodní rezervace Klíny. Inventarizační průzkum botanický dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha.

Vojkovská, R. a kol. (2014): Plán péče o Přírodní rezervaci Klíny na období 2015–2024. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.


Aktualizace 7. 1. 2024 CHKO Beskydy Úvodní stránka Nahoru Zpět