Přírodní památka Podgrúň

Přírodní památka Podgrúň (15. 7. 2006)

Základní údaje: Přírodní památka Podgrúň představuje vlhkou vrchovištní louku na mírném severozápadním svahu v podhřebenové části rozsochy Kozlena - Grúň v Moravskoslezských Beskydech. Nachází se v Lysohorské hornatině (okrsek Zadní hory) v pramenné oblasti potoka Jamník, v nadmořské výšce 785 až 805 m, asi 150 m západně od hotelu Charbulák u horské osady Grúň a pouhých 130 m východně od přírodní rezervace Draplavý. Katastrální území Staré Hamry I, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno nařízením ONV ve Frýdku-Místku ze dne 27. 2. 1990, přehlášeno Správou CHKO Beskydy v roce 2015 (úprava výměry, původně 2,0652 ha). Evidenční kód ÚSOP: 1342. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 1,3534 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Mozaika bezlesých pastevních a rašelinných biotopů, na nichž jsou vyvinuta přírodě blízká společenstva organismů s výskytem typických, vzácných i zvláště chráněných druhů.


Prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii)		Prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je budován flyšovými horninami godulského vývoje slezské jednotky, území leží na rozhraní istebňanského souvrství (maastricht — dan) a svrchních vrstev godulských (cenoman — turon) godulského souvrství. Svah modelovaný tekoucí vodou je zvlněn zamokřenými úpady drobných pramenišť zdrojnic potoka Jamník. Půdním typem jsou středně bohaté hnědé lesní půdy.

Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), PP Podgrúň (13. 7. 2013), foto © Z. Podešva

Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia),
přírodní památka Podgrúň (13. 7. 2013)

Flóra a vegetace: Horní a střední část území zaujímají společenstva podmáčených stanovišť třídy Scheuchzerio-Caricetea fuscae. Vyznačují se vysokou pokryvností mechového patra tvořeného především rašeliníky (Sphagnum sp.) a ploníkem obecným (Polytrichum commune). Bylinné patro tvoří např. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) a přeslička bahenní (Equisetum palustre), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice rusá (Carex flava agg.), ostřice ježatá (Carex echinata), violka bahenní (Viola palustris), štírovník bahenní (Lotus uliginosus), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), pcháč bahenní (Cirsium palustre) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus). Z orchidejí je hojný je prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), bohatou populaci zde představuje prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), který se vyznačuje velkou variabilitou barevných odstínů a kresby květů (viz fotogalerie). Zajímavý je také nález kruštíku modrofialového (Epipactis purpurata), který zde představuje dosavadní výškové maximum výskytu druhu v České republice.


Prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii)		Prstnatec Fuchsův pravý, PP Podgrúň (13. 7. 2013)

Bohatá populace prstnatce Fuchsova
v přírodní památce Podgrúň (13. 7. 2013)

Společenstva níže ležících sušších částí inklinují ke krátkostébelným smilkovým loukám a pastvinám svazu Violion caninae s některými druhy svazu Vaccinion. Travinobylinné porosty jsou tvořeny smilkou tuhou (Nardus stricta), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), kostřavou červenou (Festuca rubra) a kostřavou ovčí (Festuca ovina), brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus), třezalkou skvrnitou (Hypericum maculatum), mochnou nátržníkem (Potentilla erecta) a pryskyřníkem prudkým (Ranunculus acris). V létě jsou nápadné trsy hojného hořce tolitového (Gentiana asclepiadea). V přírodní památce Podgrúň se také nachází jedna z největších populací brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea) a jediná původní populace klikvy bahenní (Oxycoccus palustris) v CHKO Beskydy.


Solitérní smrky (Picea abies) v přírodní památce Podgrúň (15. 7. 2006)		Štírovník bahenní (Lotus uliginosus), PP Podgrúň (15. 7. 2006)

Mozaika rašelinných biotopů v přírodní památce Podgrúň (15. 7. 2006)

Fauna: Zaznamenány byly běžnější druhy hmyzu vázané na mokřadní biotopy, z brouků je významný především výskyt střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus). Z obojživelníků se vyskytuje např. skokan hnědý (Rana temporaria), z plazů ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), vzácně také zmije obecná (Vipera berus).

Lesnictví: Lokalita je bezlesí. Plocha je řídce porostlá dřevinným náletem smrku ztepilého (Picea abies), břízy bělokoré (Betula pendula), vrby jívy (Salix caprea) a vrby popelavé (Salix cinerea). Asi 150 m západně se nachází lesní přírodní rezervace Draplavý.

Klikva bahenní (Oxycoccus palustris) v PP Podgrúň (15. 7. 2006)

Management, ohrožení: V minulosti bylo území přírodní památky využíváno k pastvě dobytka, bylo udržováno jako bezlesí téměř bez jakékoliv vzrostlé vegetace. Později bylo vypásáno ovcemi, stáda ovcí byla plochou též proháněna na jiné pastviny. Po zániku tradičních způsobů hospodaření v 90. letech 20. století začalo území hustě zarůstat, zejména náletem smrku ztepilého. Hromadění stařiny zhoršovalo podmínky pro citlivé druhy rostlin. V současné době je území opět řízeně koseno a je odstraňován dřevinný nálet. V blízkosti chráněného území prochází Naučná stezka Gruň – Bílý Kříž a zeleně značená turistická stezka ze Starých Hamrů od přehrady Šance na Grúň, která dále pokračuje do údolí Řečice, prochází také podél PR Poledňana.

Přírodní památka Podgrúň (15. 7. 2006)

Literatura:

Běčáková, M. et Chytil, P. (2015): Orchideje a masožravá kráska – Přírodní památka Podgruň. – Beskydy – zpravodaj chráněné krajinné oblasti 2/2015, s. 8–9.

Blahuta, J. (2012): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Moravskoslezských Beskyd. – Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Tomáš Koutecký, Ph.D.

Duda, J. (1950): Beskydská vrchoviště a rašelinné louky. – Přírod. Sborn. Ostrav. Kraje, 11: 66–92.

Hájková, A. (2003): Výskyt klikvy bahenní (Oxycoccus palustris) v Moravskoslezských Beskydech. – Práce a studie Muzea Beskyd 13: 209–212.

Chytil, P. (2015): Plán péče o přírodní památku Podgruň na období 2015–2024. – Ms. Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Lustyk, P. et Doležal, J. [eds.] (2019): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XVII. – Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 54: 88-89.

Marečková, T. (2019): Hydrobiologické a pedobiologické hodnocení opaskovců (Clitellata) na prameništních slatiništích: srovnání dvou kvantitativních metod. – Bakalářská práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Jana Schenková, Ph.D.

Moslerová, I. (2009): Péče o horské louky ve vymezeném území CHKO Beskydy. – Bakalářská práce. Vysoká škola báňská, Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta, Institut environmentálního inženýrství. Vedoucí práce: doc. Ing. Barbara Stalmachová, CSc.

Nováček, O. (2010): Struktura a složení taxocenóz lasturnatek (Ostracoda) podél gradientu minerální bohatosti prameništních slatinišť. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: Mgr. Marie Omesová, Ph.D.

Ohryzková, L. et Popelářová, M. (2012): Chráněná území v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Co skrývají luční památky a rezervace. – Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, 20 s.

Plánka, V. (2013): Historické a současné rozšíření rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia L.) v karpatské části Moravy. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Popelářová, M. a kol. (2011): Rozšíření vybraných taxonů cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006–2009). – Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 46: 277–358.

Roháčová, M. (2011): Entomofauna CHÚ Podgrúň na příkladě vybraných taxonů Heteroptera a Coleoptera: Carabidae, Silphidae, Coccinellidae a Curculionidae. – Ms., depon. in: rezervační kniha, Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Roháčová, M. (2014): Ploštice (Heteroptera) beskydských a podbeskydských rašelinných biotopů 4. Přírodní památka Podgrúň. – Acta Musei Beskidensis 6, 2014, s. 83–105. ISBN 978-80-86166-39-1.

Španihelová, K. (2019): Historické a současné rozšíření vzácných fytogeograficky významných prvků květeny CHKO Beskydy. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Taraška, V. (2012): Karyologická a morfologická studie vybraných populací okruhu Dactylorhiza maculata. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Bohumil Trávníček, Ph.D.

Tkáčiková, J., Husák, J. et Spitzer, L. (2013): Valašské louky a pastviny – dědictví našich předků. Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí a Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, 144 pp.

Velička, M. (2001): Výsledky dendrologického průzkumu v okrese Frýdek-Místek. – Práce a studie Muzea Beskyd, č. 11, s. 155–172.

Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek X. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

• Aktualizace 23. 1. 2024