Přírodní rezervace Čerňavina

Bučina v PR Čerňavina (27. 10. 2005, foto Z. Podešva)

Základní údaje: Přírodní rezervaci Čerňavina tvoří přirozené lesní porosty na severních svazích vrcholu Ostrý (1044 m) na podloží mocného souvrství godulskýh vrstev. Rezervace se nachází v severovýchodní části Lysohorské hornatiny v Moravskoslezských Beskydech, v nadmořské výšce 780 až 1044 m. Katastrální území Tyra a Košařiska, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno v r. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2063. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková rozloha 62,15112 ha, k zabezpečení rezervace bylo vyhlášeno ochranné pásmo o rozloze 32,0651 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Posláním rezervace je ochrana komplexu přírodě blízkých bukových porostů karpatského typu ve vysokých polohách Moravskoslezských Beskyd na převažujících prudkých svazích, v severní části s hluboce zaříznutým korytem štěrkonosného potoka. Prostorově a věkově rozrůzněné stromové patro vytváří vhodné podmínky pro výskyt vzácných a ohrožených druhů živočichů.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy svrchního a středního oddílu godulských vrstev slezské jednotky, na severních a severovýchodních svazích Ostrého vystupují také spodní těšínské vrstvy a těšínské vápence slezské jednotky. Mělké hnědé lesní půdy přecházejí ve vyšších polohách v podzoly.

Flóra a vegetace: Stromové patro tvoří přirozené bukové porosty s příměsí smrku ztepilého (Picea abies), javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a s vtroušenou jedlí bělokorou (Abies alba). V podrostu se vyskytují byliny typické pro horské květnaté bučiny, např. význačný karpatský druh kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), sasanka hajní (Anemone nemorosa), svízel vonný (Galium odoratum), violka lesní (Viola reichenbachiana), jedovaté vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), v acidofilních bučinách např. brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a vzácný vranec jedlový (Huperzia selago).

Na vlhčích místech roste např. devětsil bílý (Petasites albus), řeřišnice hořká (Cardamine amara) a vzácnější kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), ve vyšších polohách pak nápadné druhy hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea) a kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum). Na starších bucích se hojně vyskytuje dřevokazná houba troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius).

Fauna: V lesních porostech je z obojživelníků hojný mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), z plazů se vyskytují ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis) a zmije obecná (Vipera berus). Na pralesovitý porost je vázáno mnoho druhů ptáků, jako jsou datlík tříprstý (Picoides tridactylus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datel černý (Dryocopus martius), čáp černý (Ciconia nigra), kos horský (Turdus torquatus), holub doupňák (Columba oenas) a jeřábek lesní (Bonasa bonasia). V posledních letech lze v oblasti Ostrého pozorovat také rysa ostrovida (Lynx lynx) a vlka evropského (Canis lupus). Občas se sem zatoulá i medvěd hnědý (Ursus arctos).

Lesnictví: Jádro rezervace tvoří porosty se složitou strukturou a s průměrným věkem nejstaršího patra kolem 180 let. Hlavní úroveň tvoří buk lesní (Fagus sylvatica), často s rozvolněným korunovým zápojem. Především v okolí prameniště se k němu přidružuje javor klen (Acer pseudoplatanus). Do nadúrovně výrazně zasahuje smrk ztepilý (Picea abies), často se znaky smrků horského ekotypu s úzkou kuželovitou hluboce zavětvenou korunou. Vedle smrku se ojediněle vyskytuje i jedle bělokorá (Abies alba). V blízkosti hřebene vykazují lesní porosty znaky bývalého pastevního lesa. Vedle místních názvů (Salaš Ostrý, Salaš Kozinec) o tom svědčí křivolaké kmeny nižšího vzrůstu a častý růst stromů ve skupinách dokládající výmladkový původ. 

Management, ohrožení: V lesních porostech je možno hospodařit jen podle platných lesních hospodářských plánů, při jejichž zpracování se vychází ze speciálních plánů ochrany. V lesních porostech ochranného pásma je možno hospodařit jen tak, aby tím nebyly ohroženy hodnoty rezervace a aby byly stávající porosty postupně navraceny přirozené dřevinné skladbě. Zásahy v území jsou soustředěny především na podporu přirozeného zmlazení lesních porostů, jejich ochranu před okusem spárkatou zvěří a obnovu přirozené druhové skladby. Chráněné území není přístupné po značených turistických cestách, v minulosti zde procházela modře značená stezka z Oldřichovic na turistickou chatu Ostrý, která byla přeložena mimo území rezervace.

Natura 2000: PR Čerňavina se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Rezervace je také součástí Ptačí oblasti Beskydy. Předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.