Přírodní památka Stříbrník
Základní údaje: Přírodní památku Stříbrník tvoří louky a pastviny v rozlehlém komplexu se zbytky květnatých bučin, několika remízy a prameništi. Leží v nadmořské výšce 500 až 580 m n. m. nad údolím Veřečného potoka, mezi osadami Veřečný, U Filů a Stříbrník, asi 3 km jižně od středu obce Hovězí v Javorníkách. Katastrální území Hovězí, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Zřízeno vyhláškou Okresního národního výboru Vsetín ze dne 21. 12. 1988 jako CHPV Stříbrník. Evidenční kód ÚSOP: 1522. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 14,4954 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Mozaika extenzivním hospodařením vzniklých druhově bohatých společenstev luk, pastvin a drobných lesíků se zvláště chráněnými druhy rostlin, především vstavačovitými (Orchidaceae). Jedním z hlavních důvodů vyhlášení ochrany byla v Beskydech ojedinělá lokalita střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus), v posledních letech však došlo k velkému oslabení jeho populace.
Geologie, půdní poměry: Oblast plošně rozsáhlého pásma vývoje zlínských vrstev magurského flyše. Celé území se vyznačuje značně členitým a zvlněným povrchovým utvářením s mírněji i příkřeji ukloněnými svahy s různou orientací ke světovým stranám se zářezy a sníženinami přítoků Veřečného potoka a Stříbrníku. Plocha je překryta mocnými vrstvami svahovin. Flóra a vegetace: Louky, pastviny a mokřady minimálně ovlivněné intenzivním hospodařením jsou stanovištěm řady typických, vzácných a chráněných druhů rostlin. Neodmyslitelnou součástí květnatých společenstev jsou zástupci čeledi vstavačovitých (Orchidaceae), bylo zde zjištěno přes 10 druhů, hojný je prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), v některých letech zde kvetou až 4 tisíce rostlin, dále hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), bradáček vejčitý (Listera ovata), vzácný a nenápadný vemeníček zelený (Coeloglossum viride). Jen ojediněle a nepravidelně, pouze v několika exemplářích, se objevuje prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), na mokřadních stanovištích se přidávají prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a kruštík bahenní (Epipactis palustris).
Mezofilní luční a pastevní porosty řádu Arrhenatheretalia obsahují řadu teplomilných prvků, z nichž zde rostou např. devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), jehlice trnitá (Ononis spinosa), jehlice rolní (Ononis arvensis), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa), klinopád obecný (Clinopodium vulgare) a krvavec menší (Sanguisorba minor). Součástí druhově bohatých společenstev jsou např. bukvice lékařská (Betonica officinalis), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), dobromysl obecná (Origanum vulgare), prvosenka jarní (Primula veris), úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria), tužebník obecný (Filipendula vulgaris) a zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia).
Maloplošně jsou na mokřadních stanovištích vyvinuty porosty podsvazu Calthenion se skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus), blatouchem bahenním (Caltha palustris), krabilicí chlupatou (Chaerophyllum hirsutum), škardou bahenní (Crepis paludosa), kruštíkem bahenním (Epipactis palustris) a prstnatcem májovým (Dactylorhiza majalis).
Okraje lesíků a remízů pokrývají společenstva lemů svazu Trifolion medii s řepíkem lékařským (Agrimonia eupatoria), černýšem hajním (Melampyrum nemorosum), zvonečníkem klasnatým (Phyteuma spicatum), kakostem lesním (Geranium sylvaticum), chrastavcem rolním (Knautia arvensis), jetelem prostředním (Trifolium medium) a jetelem horským (Trifolium montanum). Hojná je parazitická kokotice povázka jetelová (Cuscuta epithymum subsp. trifolii). V okolí se vyskytuje také vzácný zvonečník černý (Phyteuma nigrum) a řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides).
Lesíky a remízky tvoří smíšené porosty buku lesního (Fagus sylvatica), smrku ztepilého (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris), jedle bělokoré (Abies alba), břízy bělokoré (Betula pendula), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), lípy srdčité (Tilia cordata), jalovce obecného (Juniperus communis), hlohů (Crataegus sp. div.) a růží (Rosa sp. div.). V bylinném patře rostou další druhy orchidejí jako okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), kruštík širolistý (Epipactis helleborine) a kruštík modrofialový (Epipactis purpurata).
V minulosti se zde vzácně vyskytoval i střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), který byl zřejmě vysbírán. Z dalších zajímavých druhů se vyskytují např. hruštička menší (Pyrola minor), hruštička prostřední (Pyrola media), hnilák smrkový (Monotropa hypopitys), jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa).
Fauna: Rozkvetlé louky a pastviny jsou stanovištěm velkého počtu druhů bezobratlých živočichů, jejich systematický průzkum dosud nebyl proveden. Území obývá také mnoho menších obratlovců, z obojživelníků např. mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), z plazů užovka obojková (Natrix natrix), různé druhy drobných zemních savců a zpěvného ptactva. Zároveň se jedná o součást biotopu druhů s rozsáhlejšími teritorii. Z ptáků zde byli pozorováni např. čáp černý (Ciconia nigra), holub hřivnáč (Columba palumbus), hrdlička divoká (Streptopelia turtur), poštolka obecná (Falco tinnunculus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), datel černý (Dryocopus martius), krkavec velký (Corvus corax), konipas horský (Motacilla cinerea), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), kos horský (Turdus torquatus), krutihlav obecný (Jynx torquilla), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), sluka lesní (Scolopax rusticola), chřástal polní (Crex crex) aj. Ze savců se vyskytují lasice kolčava (Mustela nivalis), kuna lesní (Martes martes), veverka obecná (Sciurus vulgaris) a srnec obecný (Capreolus capreolus).
Lesnictví: Původní lesy byly hospodařením pozměněny. Jednotlivý výběr stromů podmínil zachování pestré skladby dřevin a jejich podrostu. Porosty mají charakter drobných lesíků a remízků, splňující v tomto prostředí krajinotvornou a estetickou funkci.
Management, ohrožení: Území nebylo postiženo velkovýrobními způsoby obhospodařování ani zde nebyla používána chemická hnojiva a do současnosti je většina pozemků využívána vlastníky. Jednotlivý výběr stromů v lesních porostech pak podmínil zachování pestré skladby dřevin a jejich podrostu. Louky a pastviny jsou však v posledních letech ohroženy některými vlastníky, kteří je snaží zalesnit smrkem.
Natura 2000: Přírodní památka Stříbrník je součástí evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území České republiky, a také Ptačí oblasti Horní Vsacko.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Bartošová, D. (1991): Chráněný přírodní výtvor Stříbrník. Inventarizační zoologický průzkum dle metodiky SÚPPOP v Praze. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Bojda, M. (2009): Výskyt velkých šelem v pohoří Javorníky (CHKO Beskydy). – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc. Derková, M. (2005): Plán péče o PP Stříbrník na období 2005–2014. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Fiala, L. et Spitzer, L. (2008): Závěrečná zpráva z inventarizačního průzkumu vybraných skupin motýlů (Lepidoptera) na lokalitě PP Stříbrník. – Ms., 5 pp. Depon. in: Správa CHKO Beskydy. Hájek, M. et Hájková, P. (2001): Vzácné a zajímavé mechorosty rašelinišť a pramenišť Moravskoslovenského pomezí. – Bryonora, Praha, 28: 10–14. Hofírková, E. (2023): Rozšíření řepíčku řepíkovitého (Aremonia agrimonoides) v České republice. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Martin Dančák, Ph.D. Chytil, P. (1997): Dílčí plán péče o PP Stříbrník. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno. Jurčák, J. (1976): Lokalita střevíčníku pantoflíčku v Javorníkách a její ochrana. – Živa LXII/ 4: 134–135. Jurčák, J. (1987): Poznámky o výskytu chráněných druhů čeledi Orchidaceae na Vsetínsku. – Zpravodaj Okresního vlastivědného muzea Vsetín: 24–31. Kalníková, V. (2019): Beskydské rostliny pod drobnohledem. – Beskydy – zpravodaj chráněné krajinné oblasti 2/2019, s. 12. Kašparová, M. (1972): K výskytu vstavačovitých rostlin v okolí Valašského Meziříčí a Vsetína. – Práce Vlastivěd. ústavu Vsetín, 1972: 46–48. Kočí, M. (2003): Botanický inventarizační průzkum PP Stříbrník, II. verze. – Ms., 9 s. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. Radhoštěm. Konvička, O. (2020): Inventarizace MZCHÚ – PP Stříbrník – Saproxylický hmyz a epigeičtí predátoři. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Kopřivová, L. (2002): Studium rozšíření rostlinných populací čeledě vstavačovité (Orchidaceae) na území přírodní památky „Stříbrník“. – Diplomová práce. Ostravská univerzita Ostrava, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie a ekologie. Kubeša, V. (2015): Hodnocení maloplošných zvláště chráněných území okresu Vsetín. – Diplomová práce, 110 pp. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: Mgr. Peter Mackovčin, Ph. D. Kučerová, M. (2022): Výskyt, ekologické vazby a ochrana hlavinky horské v okrese Vsetín. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D. Mlýnek, D. (2018): Rozšíření a ochrana řepíčku řepíkovitého v České republice. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce Mgr. Martin Dančák, Ph.D. Neuschlová, Š. (1980): Rozšíření chráněných a ohrožených druhů v Javorníkách. – Ms. Rigorózní práce. Depon. in: Knih. Kat. bot. Přír. Fak. MU, Brno. Ohryzková, L. et Popelářová, M. (2012): Chráněná území v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Co skrývají luční památky a rezervace. – Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R., 20 s. Pavelka, J. (1990–1995): Zprávy z průzkumů vstavačovitých rostlin v okrese Vsetín za jednotlivé roky 1988 až 1995. – Ms, 35 s. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Pavelka, Jan, Pavelka , Jiří, Vašát, A., Křenek, D. et Šulgan, M. (1996–2001): Zprávy z průzkumu orchidejí na Valašsku za jednotlivé roky 1996 až 2001. – Ms, 40 s. ZO ČSOP 76/06 Orchidea. Pavelka, J., Trezner, J. a kol.: Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín 2001, 1. vydání, 568 s. Popelářová, M. (2014): Plán péče o přírodní památku Stříbrník na období 2015–2028. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Spitzer, L. et Beneš, J. (2010): Nové a významné nálezy denních motýlů a vřetenuškovitých (Lepidoptera) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika). – Acta Carp. Occ., 1: 19–39, ISSN: 1804-2732. Tkáčiková, J., Husák, J. et Spitzer, L. (2013): Valašské louky a pastviny – dědictví našich předků. – Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí a Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, 144 pp. Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek X. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha |
| • Aktualizace 18. 1. 2024 | CHKO Beskydy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |