Přírodní památka Pod Juráškou

Přírodní památku Pod Juráškou (31. 5. 2003)

Základní údaje: Přírodní památku Pod Juráškou tvoří silně podmáčená rašelinná louka s cennými mokřadními společenstvy. Nachází se pod prudkým zalesněným svahem Jurášky (Kotelnice) v údolí potoka Kněhyně v Radhošťské hornatině po pravé straně silnice z Prostřední Bečvy na Pustevny, v nadmořské výšce 510 až 520 m n. m. Katastrální území Horní Bečva, okres Vsetín, CHKO Beskydy. Zřízeno výnosem Ministerstva školství, věd a umění ze dne 21. 1. 1952 jako SPR Pod Juráškou, přehlášeno výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 29. 11. 1988. Evidenční kód ÚSOP: 321. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková rozloha 1,00 ha (zaokrouhleně podle vyhlašovací dokumentace, skutečná rozloha 0,8405 ha). Mapy.cz.


Prstnatec plamatý sedmihradský, PP Pod Juráškou (16. 6. 2012)		Prstnatec plamatý sedmihradský, (Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica)

Předmět ochrany: V době vyhlášení se jednalo o jedinou známou lokalitu rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) v Pobečví. Vzhledem k malé výměře ZCHÚ, upuštění od extenzivního obhospodařování a také odvodněním okolních pozemků došlo k výrazným změnám ve vegetaci, které vedly až k úplnému vymizení rosnatky. Hlavním předmětem ochrany se tak stalo zachování mokřadního společenstva s výskytem několika druhů vstavačovitých rostlin (Orchidaceae).

Bohatá populace orchidejí v PP Pod Juráškou (4. 7. 2010)


Prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) PP Pod Juráškou (16. 6. 2012)		Prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) PP Pod Juráškou (16. 6. 2012)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen istebňanskými vrstvami. Lokalita leží při jižním okraji Radhošťské hornatiny, povrch je téměř rovinatý, s těžkými glejovými půdami, nese znaky plochých náplavových kuželů.

Flóra a vegetace: Rašelinné louky s mozaikou podmáčených ploch s typickou mokřadní vegetací svazu Calthion. Významný je především výskyt prstnatce plamatého sedmihradského (Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica). Jedná se o jednu z mála recentních lokalit tohoto taxonu v České republice. Z orchidejí zde dále roste např. prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), hojně prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a kruštík bahenní (Epipactis palustris).

Přírodní památku Pod Juráškou (16. 6. 2012)

Typickými druhy jsou blatouch bahenní (Caltha palustris), přeslička bahenní (Equisetum palustre), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), štírovník bažinný (Lotus uliginosus), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), pcháč bahenní (Cirsium palustre), pcháč potoční (Cirsium rivulare), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), řeřišnice hořká (Cardamine amara), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice obecná (Carex nigra), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) aj. V ochranném pásmu přírodní památky Pod Juráškou na okraji smrkového lesa se vyskytuje i nápadná růže převislá (Rosa pendulina).


Mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), PP Pod Juráškou (4. 7. 2010)		Mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), PP Pod Juráškou (4. 7. 2010)

Fauna: Z bezobratlých byli soustavněji studováni pouze motýli, kde jsou nejvýznamnějšími nálezy bažinných druhů z čeledi trávničkovitých (Elachistidae), dále pak perleťovce kopřivového (Brenthis ino), hnědáska rozrazilového (Melitaea diamina) a ohniváčka modrolemého (Lycaena hippothoe). Několika tůněk využívají k rozmnožování obojživelníci jako kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a čolek horský (Triturus alpestris), pouze ojediněle byla pozorována ještěrka živorodá (Lacerta vivipara). Z ohrožených druhů ptáků se zde vyskytuje např. chřástal polní (Crex crex).

Přírodní památku Pod Juráškou (16. 6. 2012)


PP Pod Juráškou (31. 5. 2003)		Růže převislá, Pod Juráškou (31. 5. 2003)

Lesnictví: Lokalita je bezlesí, v bezprostředním okolí na území navazují kulturní smrčiny.

Management, ohrožení: Jako pozůstatky extenzivního využívání mokřadu v minulosti se zachovaly odvodňovací stružky. Od doby vyhlášení ochrany zůstal pozemek ležet ladem, což se negativně projevilo v zásadní změně vegetace. Nastaly zde sukcesní změny, začala se vytvářet vysokobylinná společenstva. Od 90. let 20. stol. je plocha chráněného území pravidelně kosena, jsou zde odstraňovány náletové dřeviny. Bylo zde také vyhloubeno několik drobných tůněk pro rozmnožování obojživelníků. Tůňky postupně zarůstají vegetací, do budoucna je plánována jejich obnova.

Tůň v přírodní památce Pod Juráškou (31. 5. 2003)

Natura 2000: Přírodní památka Pod Juráškou je součástí území Evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území České republiky.


PP Pod Juráškou (16. 6. 2012)		PP Pod Juráškou (4. 7. 2010)

Přírodní památku Pod Juráškou (16. 6. 2012)

Literatura:

AOPK ČR (2015): Plán péče o přírodní památku Pod Juráškou na období 2015 – 2029. Depon. in: AOPK ČR, regionální pracoviště Správa chráněné krajinné oblasti Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Bartošová, D. (1987): Inventarizační průzkum zoologický SPR Pod Juráškou. Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Bartošová, D. (1995): Trhaviny nemusí znamenat jen ničení. In: Veronica 1995/2, s. 36-37.

Běčáková, M. (2016): O krásky je třeba pečovat! Přírodní památka Pod Juráškou. In: BESKYDY – zpravodaj chráněné krajinné oblasti 1/2016, s. 8-9.

Darebník, J. (2008): Závěrečná zpráva z inventarizačního průzkumu vybraných skupin motýlů (Lepidoptera) na lokalitě PP Pod Juráškou. Ms., 3 pp. Depon. in: Správa CHKO Beskydy.

Dokoupil, J. (2014): Historie a současnost CHKO Beskydy. – Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: Doc. Ing. Ivo Machar, Ph.D.

Dršková, M. (2017): Vegetace mokřadních a rašelinných luk Rožnovské Bečvy a její změny vlivem různého managementu. Diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: doc. Mgr. Michal Hájek, Ph.D.

Duda, J. (1950): Beskydská vrchoviště a rašelinné louky. Přírod. Sborn. Ostrav. Kraje, 11: 66-92.

Chytil, P. (2005): Plán péče o přírodní památku Pod Juráškou (2005 - 2014). – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy.

Janáčová, D. (2013): Změny ve struktuře krajiny vybraného území na základě studia leteckých a družicových snímků. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav, Geografická kartografie a geoinformatika. Vedoucí práce doc. RNDr. Petr Dobrovolný, CSc.

Junáková, M. (1983): Záznam o ochranářských opatřeních v SPR Pod Juráškou, k. ú. Horní Bečva v okr. Vsetín. Rezervační kniha PP Pod Juráškou, – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy.

Kočí, M. (2003): Botanický inventarizační průzkum PP Pod Juráškou. Rezervační kniha PP Pod Juráškou. – Ms., depon. in: Správa CHKO Beskydy.

Koleček, J. (2008): Výsledky faunistického průzkumu vážek (Odonata) okresu Vsetín. – In: Vážky 2008: Sborník referátů XI. celostátního semináře odonatologů v CHKO Český les, ZO ČSOP Vlašim.

Luxová, K. (1999): Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia L.) v Beskydech – současný stav a dynamika populací a návrhy managementu. Diplomová práce, PřF UP Olomouc.

Ohryzková, L. & Popelářová, M. (2012): Chráněná území v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Co skrývají luční památky a rezervace. 20 s.

Petřvalský, J. (1984): Inventarizační průzkum geologický SPR Pod Juráškou. Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

Pivničková, M. (1997): Ochrana rašelinných mokřadů. AOPK ČR Praha.

Popelářová, M. (2013): Exkurze za mokřady Radhošťských Beskyd. – In: Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 2: 33-38.

Šmída, J. (2010): Zhodnocení stavu a péče o vybraná chráněná území Zlínského kraje. Bakalářská práce. Mendelova univerzita Brno, Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: ing. Martin Svátek Ph.D.

Taraška, V. (2012): Karyologická a morfologická studie vybraných populací okruhu Dactylorhiza maculata. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Bohumil Trávníček, Ph.D.

Taraška, V. (2014): Karyologická a morfologická variabilita okruhu Dactylorhiza maculata v České republice a na západním Slovensku. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Bohumil Trávníček, Ph.D.

Tkáčiková, J., Husák, J. et Spitzer, L. (2013): Valašské louky a pastviny – dědictví našich předků. Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí a Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, 144 pp.

Valušák, J. et Tomášek, V. (2020): Poohlédnutí za Odonatodny 2020. In: BESKYDY – zpravodaj chráněné krajinné oblasti 1/2020, s. 6.

Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Záruba, P. (1994): Inventarizační průzkum entomologický PP Pod Juráškou. Ms., depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R.

• Aktualizováno 30. 9. 2021