Přírodní rezervace Studenčany

Přírodní rezervace Studenčany - střední část (5. 9. 2004)

Přírodní rezervace Studenčany - střední část (5. 9. 2004)

Základní údaje: Přírodní rezervace Studenčany představuje zachovalé fragmenty přírodě blízkých karpatských smíšených lesů na prudkých jižních až jihovýchodních svazích a rozsochách v masivu Smrku (1276 m n. m.) v Moravskoslezských Beskydech. Rezervaci tvoří tři oddělené části, Studenčany sever, střed a jih (Jazera), které jsou navzájem propojené vyhlášenými ochrannými pásmy. Nachází se ve východní části Radhošťské hornatiny, v rozpětí nadmořských výšek 715 až 1005 m n. m., po obou stranách asfaltové lesní cesty „Investička“ od Studenčanského hřebene po Daličany. Katastrální území Ostravice II a Čeladná, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Zřízeno Vyhláškou Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy č. 6/2004 ze dne 30. 8. 2004. Evidenční kód ÚSOP: 2273. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková rozloha 53,3569 ha, celková rozloha ochranného pásma 56,3176 ha. Mapy.cz.

Přírodní rezervace Studenčany - severní část (6. 9. 2009)

 

Přírodní rezervace Studenčany - jižní část (6. 9. 2009)

Přírodní rezervace Studenčany - severní část

 

Přírodní rezervace Studenčany - jižní část

Předmět ochrany: Dochované fragmenty přirozeného karpatského lesa s bukem, javorem klenem, jedlí a smrkem v jedlobukovém a smrkobukovém lesním vegetačním stupni na jižních svazích Smrku a na ně vázaná druhová diverzita rostlinných i živočišných druhů. Posláním přírodní rezervace Studenčany je rovněž ochrana přirozených procesů v lesních ekosystémech. 

Přírodní rezervace Studenčany, pralesovitý porost v severní části (6. 9. 2009)

Přírodní rezervace Studenčany, pralesovitý porost
v severní části (6. 9. 2009)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky vnějších flyšových příkrovů západních Karpat. Nejvíce jsou zastoupeny sedimenty středního oddílu godulských vrstev (stáří apt-turon) tvořené hrubě rytmickým flyšem s mocnými lavicemi glaukonitických pískovců. Půdní pokryv tvoří mělké hnědé lesní půdy. 

Geomorfologie: Území přírodní rezervace Studenčany je velmi členité, s hluboce zařezanými údolími. Jeho osu tvoří dva výrazné svahové hřbety severozápadního směru vybíhající jako rozsochy od vrcholu Smrku. Tyto erozně denudační svahy jsou rozbrázděny krátkými vodními toky Kyčerova, Břestového potoka a Čeladenského potoka. Vyznačují se extrémními sklonovými poměry, místy dosahují maximálního spádu až 40°, ústí zleva do Panského potoka. Ve vyšších polohách jsou svahy periglaciálně modelované, s rozsáhlými nivačními depresemi, místy jsou pokryty ostrohrannou balvanitou sutí (např. jižní svah pod hřbetem Studenčany). Holocenní aktivitu svahových procesů ve vyšších polohách rezervace dokumentuje také výrazný náplavový kužel potoka Psí doliny nasedající na fluviální sedimenty Čeladenky.

Evidovaný javor klen (Acer pseudoplatanus), PR Studenčany střed (5. 9. 2004)

 

Kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), PR Studenčany střed (5. 9. 2004)

Evidovaný javor klen (Acer pseudoplatanus)
PR Studenčany střed (5. 9. 2004)

 

Kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum)
PR Studenčany střed (5. 9. 2004)

Flóra a vegetace: Přírodní rezervace Studenčany představuje fragmenty přírodě blízkých karpatských smíšených lesů s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jedlí bělokorou (Abies alba) a smrkem ztepilým (Picea abies) v jedlobukovém a smrkobukovém lesním vegetačním stupni na jižních až jihovýchodních svazích Smrku. V lesních porostech převažují kyselé bučiny asociace Luzulo-Fagetum, fragmentálně v mozaice s květnatými bučinami podsvazu Eu-Fagenion. Asi čtvrtinu rozlohy tvoří zachovalé porosty pralesovitého charakteru. Jen maloplošně jsou zastoupeny květnaté bučiny podsvazu Eu-Fagenion (inklinující k vegetaci asociace Dentario glandulosae-Fagetum) v mozaice s bučinami asociace Luzulo-Fagetum a se suťovými lesy svazu Tilio-Acerion. V severovýchodním cípu území na drobné kamenné suti jsou dobře vyvinuta společenstva suťového lesa svazu Tilio-Acerion. Pouze zanedbatelně jsou ve vyšších polohách, především v ochranném písmu, zastoupena společenstva acidofilních smrčin (Vaccinio-Piceetea).

Přírodní rezervace Studenčany, pralesovitý porost ve střední části (6. 9. 2009)

Přírodní rezervace Studenčany, pralesovitý porost
ve střední části (6. 9. 2009)

Ze vzácných a ohrožených taxonů je v PR Studenčany významný především výskyt oměje tuhého moravského (Aconitum firmum subsp. moravicum), karpatského prvku potočních lemů zařazeného do mezinárodních seznamů ohrožených druhů. Nacházejí se zde tři oddělené populace čítající celkem do 40 rostlin. Z dalších vzácnějších druhů zde roste např. kapraď rezavá (Dryopteris borreri), kapradina Braunova (Polystichum braunii) nebo krtičník žláznatý (Scrophularia scopolii). Ze vstavačovitých se vzácně vyskytuje kruštík širolistý (Epipactis helleborine).

V pralesovitém jedlo-bukovém porostu při horním toku Břestového potoka bylo zaznamenáno několik významnějších druhů lišejníků. Na suchém ztrouchnivělém bukovém a jedlovém dřevě byla nalezena kališenka modravá (Calicium glaucellum), na vlhkém dřevě terčovitka bílá (Catillaria alba) a na kůře starých buků kriticky ohrožená cecatka chřástnatá (Thelotrema lepadinum).

Přírodní rezervace Studenčany - střední část (5. 9. 2004)

 

Korálovec jedlový (Hericium coralloides)

Přírodní rezervace Studenčany - střední část

 

Korálovec jedlový (Hericium coralloides)

Mykologie: Z mykofloristického hlediska se jedná o typickou mykoflóru horských acidofilních bučin s řadou vzácnějších druhů hub, vázaných svou existencí především na mizející jedli. Ze vzácnějších horských druhů zde byla nalezena např. šafránka ozdobná (Tricholomopsis decora), která u nás roste poměrně vzácně na dřevě jehličnanů v podhorských a horských oblastech. Bondarcevka horská (Bondarzewia mesenterica) se vyskytuje na živých, později mrtvých kořenech, bázích kmenů nebo pařezech jehličnanů (saproparazit). Korálovec jedlový (Hericium coralloides) je svou existencí vázaný na výskyt mohutných starých jedlí a smrků, na jejichž kmenech fruktifikuje.

Přírodní rezervace Studenčany, bučina v jižní části (6. 9. 2009)

Přírodní rezervace Studenčany, bučina v jižní části (6. 9. 2009)

Fauna: Lesní porosty jsou útočištěm řady ohrožených a vzácných druhů živočichů náročných na klid. Na území rezervace byly provedeny podrobnější zoologické průzkumy motýlů (Lepidoptera), brouků (Coleoptera) a ptáků (Aves). Doposud zde bylo zjištěno 284 druhů motýlů z 29 čeledí, lze však předpokládat, že celkový počet bude několikanásobně vyšší. K významné skupině motýlů, kteří jsou vázáni na přírodě blízké bučiny s jehličnany, se řadí saproxylické druhy, jejichž housenky se vyvíjejí převážně na odumřelém dřevě stromů napadených dřevokaznými houbami. K pozoruhodným druhům zde patří především vzácní moli Archinemapogon yildizae a Nemapogon nigralbella. Další významnou skupinou jsou plochušky (několik druhů z čeledí Depressariidae, Oecophoridae a Amphisbatidae). Druhy svým vývojem vázané na jedli a smrk reprezentují např. bourovec měsíčitý (Cosmotriche lobulina), různorožec jedlový (Deileptenia ribeata), běloskvrnka smrková (Panthea coenobita) a vzácná píďalka jedlová (Thera vetustata). K typickým zástupcům horských bučin patří např. martináček bukový (Aglia tau), srpokřídlec bukový (Watsonalla cultraria), šedovníček sudetský (Eudonia sudetica), lišejníkovec žlutokrajný (Eilema depressa), píďalky kropenatec vrbový (Plagodis pulveraria), různorožec černopásý (Alcis bastelbergeri), píďalka zakouřená (Lampropteryx suffumata) a píďalka lípová (Chloroclysta siterata), můra pestroskvrnka ozdobná (Crypsedra gemmea), na světlinách pak vzácná píďalka žlutohlavá (Ecliptopera capitata) a píďalka síťkovaná (Eustroma reticulata), jejichž housenky žijí na netýkavkách.

Přírodní rezervace Studenčany - střední část (5. 9. 2004)

 

Přírodní rezervace Studenčany - severní část (6. 9. 2009)

Přírodní rezervace Studenčany - střední část

 

Přírodní rezervace Studenčany - severní část

Z brouků je významný výskyt saproxylických druhů, svým vývojem vázaných na dřevo v různém stupni rozkladu. K nejvzácnějším patří kriticky ohrožený roháček jedlový (Ceruchus chrysomelinus), indikující zachovalé přírodě blízké rozvolněné porosty. Jeho larvy se vyvíjejí v červeně shnilém, rozpadajícím se dřevě, především jedlí. Na odumírající jedle je také vázaný červotoč Xestobium austriacum, na javoru klenu se vyvíjí ohrožený lesák Phloeostichus denticollis. Dále zde bylo nalezeno několik vzácných a ohrožených druhů kovaříků, např. Ampedus melanurus, Ampedus suecicus a Diacanthous undulatus. Pod kůrou usychajících jedlí žije typický pralesní brouk čeledi Trogossitidae - kornatec velký (Peltis grossa). Z obojživelníků byli zaznamenáni mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek horský (Triturus alpestris) a skokan hnědý (Rana temporaria). Z plazů žije na území rezervace ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš východní (Anguis colchica) a zmije obecná (Vipera berus), v okolí pramenišť se zdržuje užovka obojková (Natrix natrix).

Přírodní rezervace Studenčany, tlející dřevo ve střední části (6. 9. 2009)

Přírodní rezervace Studenčany, tlející dřevo
ve střední části (6. 9. 2009)

V rezervaci nachází potravní zdroje a vhodné podmínky k hnízdění řada ohrožených a vzácných druhů ptáků. Zdejší populace jeřábka lesního (Bonasa bonasia) dosahuje v masivu Smrku nejvyšší početnosti v celé CHKO Beskydy. Z významných druhů zde dále žije např. strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus), holub doupňák (Columba oenas), krkavec velký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek šedý (Muscicapa striata), kos horský (Turdus torquatus), sluka lesní (Scolopax rusticola), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), puštík bělavý (Strix uralensis), sýc rousný (Aegolius funereus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecný (Accipiter nisus) a ostříž lesní (Falco subbuteo). Na přeletu byl pozorován také čáp černý (Ciconia nigra). V nedaleké PR Smrk a blízkém okolí byl zaznamenán výskyt kriticky ohroženého tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) na jedné z posledních recentních lokalit v Beskydech. Oblast Smrku je součástí trvalého biotopu rysa ostrovida (Lynx lynx) a přitahuje další velké šelmy, které do Beskyd přecházejí ze Slovenských hor. Několikrát zde byl zjištěn medvěd hnědý (Ursus arctos) a v lesích na jižním úpatí byly pozorovány stopy vlka obecného (Canis lupus). Z běžné lovné zvěře se vyskytuje jelen evropský (Cervus elaphus) a srnec obecný (Capreolus capreolus).

Přírodní rezervace Studenčany, bučina	v jižní části (6. 9. 2009)

Přírodní rezervace Studenčany,
bučina v jižní části (6. 9. 2009)

Lesnictví: Nejcennější fragmenty zachovalejších lesních porostů se nacházejí ve střední části rezervace. Jedná se o pralesovité jedlobučiny ve věku 240 až 300 let, jedle a smrk z horního patra postupně vypadavá, po ploše leží padlá dřevní hmota, postupně se objevuje odrůstající, převážně bukové zmlazení. Střední etáž tvoří buk stáří 30 až 80 let. Jádro jižní části PR Studenčany tvoří větší kompaktní smíšený porost buku, smrku a javoru klenu s vtroušenou jedlí bělokorou, místy s vitálním zmlazením. Severní část představuje druhově a prostorově diferencovaný porost s bukem, javorem klenem, smrkem a jedlí. Také porosty tvořící propojení jednotlivých částí přírodní rezervace (vyhlášené ochranné pásmo) patří k poměrně perspektivním a lze předpokládat jejich postupný přechod k všestranně diferencovaným lesním porostům.

Javor klen (Acer pseudoplatanus), PR Studenčany střed (5. 9. 2004)

 

Buk lesní (Fagus sylvatica), PR Studenčany - jižní část

Javor klen (Acer pseudoplatanus),
PR Studenčany střed (5. 9. 2004)

 

Buk lesní (Fagus sylvatica),
PR Studenčany - jižní část

Management, ohrožení: Přírodní rezervace Studenčany se nachází nedaleko PR Smrk a spolu s dalšími chráněnými územími v masívu Smrku (PR Bučací potok a PR Malý Smrk) zaujímají celkovou plochu 535 ha. Prioritním cílem hospodaření je uchování, resp. obnovení ekosystémů typických pro oblast západních Karpat. Nejcennější jádrové porosty jsou ponechány zcela bez zásahů, včetně vyloučení nahodilých těžeb. Výjimkou je ochrana náletu a starší podsadby jedle, případně jejího dalšího doplňování formou umělých výsadeb s následnou ochranou před poškozováním spárkatou zvěří. V případě výsadeb bude použit autochtonní sadební materiál. Porosty s vysokým podílem smrku budou postupně prosvětlovány s cílem vytvoření světelných podmínek pro přirozené zmlazení, část horní etáže bude ponechána bez zásahu přirozenému rozpadu. Zvláštní pozornost bude věnována managementu nahodilých těžeb se zaměřením na likvidaci kůrovce. V jednotlivých porostních skupinách by měla být ponechána část pokácené dřevní hmoty na místě k postupnému samovolnému rozkladu.

Přírodní rezervace Studenčany, jižní část (6. 9. 2009)

Přírodní rezervace Studenčany, jižní část (6. 9. 2009)

Zvláště chráněným územím neprochází žádné značené turistické stezky. Jen jižním segmentem vede z Podolánek po zpevněné lesní cestě trasa málo frekventované naučné stezky Wolfram, která končí na úbočí Smrku. Jednotlivé části rezervace jsou navzájem propojeny lesní asfaltovou cestou Investička. Příležitostný pohyb turistů, cyklistů a lyžařů po této cestě zatím nepředstavuje významný rizikový faktor.

Natura 2000: Přírodní rezervace Studenčany je součástí evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Zároveň je také v překryvu s Ptačí oblasti Beskydy (CZ0811022), jejímž předmětem ochrany jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy.

Přírodní rezervace Studenčany - střední část  (6. 9. 2009)

Přírodní rezervace Studenčany,
střední část (5. 9. 2004)


Literatura:

Bayer, J. (2015): Půdní fauna bukových a smrkových porostů v modelovém území Moravsko-slezských Beskyd. – Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Vedoucí práce prof. Ing. Emanuel Kula, CSc.

Hájková, A. et Holuša, O. (2005): Nová maloplošná zvláště chráněná území v Beskydském bioregionu (ČR). Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přírodní vědy) 15: 207-216.

Hradecký, J. et Pánek, T. (2003): Geomorfologická charakteristika PR Studenčany. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Králíková, T. (2016): Geomorfologická, strukturní a geofyzikální analýza hlubokého gravitačního porušení masivu Smrku v Moravskoslezských Beskydech. Bakalářská práce. Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce: doc. RNDr. Tomáš Pánek, Ph.D.

Křenek, D. (2003): Ornitologický inventarizační průzkum masivu Smrku – území navržených a stávajících PR (Smrk, Studenčany) s komentářem k optimálnímu managementu území z pohledu druhové ochrany, Depon in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Křenek, D. (2006): Studie - Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy. Arion - Sdružení přírodovědců a ochránců přírody.

Kuras, T. (2003): Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) nPR Studenčany s komentářem k optimálnímu managementu území z pohledu druhové ochrany. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Mácha, S. (1987): Zpráva o výsledku malakozoologického výzkumu na území CHKO Beskydy (na základě výjimky udělené Ministerstvem kultury ČSR ze dne 9. 10. 1985 pod číslem 14.135/85-VI/2). – Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Myslikovjan, T. (2016): Na Jazerách už je zase voda. In: BESKYDY – zpravodaj chráněné krajinné oblasti 1/2016, s. 14.

Rolinc, P. (2013): Střevlíkovití a stanovištní podmínky jejich výskytu v Beskydech. Bakalářská práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav ochrany lesů a myslivosti. Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Emanuel Kula, CSc.

Rolinc, P. (2015): Vliv stanovištních podmínek na faunu střevlíkovitých ve smrkových a bukových porostech Beskyd. Diplomová práce. Mendelova univeruzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav ochrany lesů a myslivosti. Vedoucí práce prof. Ing. Emanuel Kula, Csc.

Sedláčková, M. (2001): Aconitum firmum subsp. moravicum v České republice. Čas. Slez. Muz. Opava, ser. A, suppl., 50: 33-39.

Servus, M. a kol. (2004): Plán péče o PR Studenčany na období 2004 - 2014. - Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Skořepa, L. (2013): Střevlíkovití (Carabidae) v lesních ekosystémech Beskyd. Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Fakulta lesnická a dřevařská. Vedoucí práce Prof. Ing. Emanuel Kula, CSc.

Stanovský, J. (2003): Inventarizační průzkum brouků (Coleoptera) navrhovaných přírodních rezervací v masivu Smrku. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Ševčíková, K. (2019): Habitatové nároky lejska malého (Ficedula parva) v Beskydech. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Adamík, Ph.D., doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr.

Těšík, J. (2016): Stanovištní podmínky výskytu drobných zemních savců v lesních ekosystémech Moravsko-slezských Beskyd. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Vedoucí práce prof. Ing. Emanuel Kula, CSc.

Vondrák, J., Halda, J., Malíček, J., Müller, A. & Uhlík, P. (2006): Lišejníky zaznamenané během 18. bryologicko-lichenologických dnů v Moravskoslezských Beskydech. Bryonora 37 (2006): 19-23.

Wolfová, J. (2003): Orientační mykofloristický průzkum PR Studenčany s komentářem k optimálnímu managementu území z pohledu druhové ochrany. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Wolfová, J., Valasová, A., Myslikovjan, T. a kol. (2014): Plán péče o Přírodní rezervaci Studenčany na období 2015 - 2024. Ms. Depon. in: AOPK ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.

Žaloudík, V. (1983): Historie lesů na bývalém LHC Ostravice a LHC Staré Hamry. Lesprojekt Brandýs nad Labem, Pobočka Frýdek – Místek.

Žaloudík, V. (1984): Historie lesů ve II. A III. Cyklu (všeobecné a speciální šetření). – pp. 134, Ms. Depon in Lesprojekt Brandýs nad Labem, pobočka Frýdek-Místek – textová + mapová část.


Aktualizováno 5. 10. 2021 CHKO Beskydy Úvodní stránka Nahoru Zpět