Přírodní rezervace Makyta
Základní údaje: Přírodní rezervace Makyta představuje poměrně zachovalé lesní porosty na severovýchodně až severozápadně exponovaných podhřebenových svazích Makyty (923,3 m n. m.) a Valašské Kyčery (863 m n. m.) v jihozápadní části hřebene Javorníků na hranici se Slovenskou republikou. Je situována v geomorfologicky členitém území Pulčínské hornatiny (okrsek Makytská hornatina) s četnými prameništi, v rozpětí nadmořských výšek 610 až 922 m n. m., asi 6 km jihovýchodně od obce Huslenky (obecní úřad). Katastrální území Huslenky a Valašská Senice (část ochranného pásma), 1. zóna CHKO Beskydy. Vyhlášeno nařízením č. 3/2008 Správy CHKO Beskydy ze dne 18. 11. 2008 s účinností od 5. 12. 2008. Evidenční kód ÚSOP: 5310. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 188,4839 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.cz.
Předmět ochrany: Rozsáhlý lesní komplex přírodě blízkých horských bukových lesů s hojným zastoupením jedle bělokoré (Abies alba) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus) s četnými přechody k suťovým porostům. Biotop vzácných a ohrožených druhů rostlin i živočichů, především ptáků a velkých šelem. Posláním přírodní rezervace Makyta je rovněž ochrana přirozených procesů v lesních ekosystémech. Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří paleogenní sedimenty račanské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma Západních Karpat. V horní podhřebenové části se nacházejí luhačovické vrstvy zlínského souvrství (střed. eocén) s hrubozrnnými arkózovými a drobovými pískovci až drobnozrnnými slepenci, které zde vystupují na povrch jako drobné skalní výchozy. Střední partie tvoří újezdské vrstvy zlínského souvrství (svrch. eocén) s nevápnitými i vápnitými jílovci až slínovci a výraznějším zastoupením arkózových pískovců. Ve spodní části se nacházejí vsetínské vrstvy zlínského souvrství (svrch. eocén – spod. oligocén) s převahou šedých a zelenošedých vápnitých jílovců nad glaukonitickými pískovci. Okrajově zasahují do jihovýchodního cípu území také drobně rytmické flyšové vrstvy belovežského souvrství (paleocén – střed. eocén), v nichž převažují zelenošedé a rudohnědé jílovce. Půdním typem jsou kambizemě, nejrozšířenější je kambizem mesobazická, ve vyšších polohách kambizem mesobazická rankerová.
Flóra a vegetace: V lesní vegetaci přírodní rezervace Makyta převažují společenstva druhově bohatých květnatých bučin svazu Fagion sylvaticae, asociace Mercuriali perennis-Fagetum sylvaticae a Galio odorati-Fagetum sylvaticae, které přecházejí v podhřebenových partiích na prudších svazích do suťových lesů svazu Tilio platyphylli-Acerion s měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva) a představují nejrozsáhlejší komplex zachovalého společenstva suťového lesa v oblasti Javorníků a Vsetínských vrchů. Rozšířená je také vegetace lesních pramenišť s řeřišnicí hořkou asociace Cardamino-Chrysosplenietum alternifolii, vzácněji, kolem okrajů lesních cest, nitrofilní vegetace narušovaných podmáčených stanovišť s ostřicí převislou asociace Carici pendulae-Eupatorietum cannabini. Ve stromovém patře horských bučin, zčásti s přirozenou dřevinnou skladbou, je kromě buku lesního (Fagus sylvatica) hojně zastoupen javor klen (Acer pseudoplatanus), naopak je zde potlačeno zastoupení jedle bělokoré (Abies alba). Místy byl vysazen smrk ztepilý (Picea abies), který je druhou nejvíce zastoupenou dřevinou, a nepůvodní modřín opadavý (Larix decidua). Keřové patro není v lesních porostech vytvořeno, pouze místy roste kromě přirozeného zmlazení např. bez červený (Sambucus racemosa), bez černý (Sambucus nigra), srstka angrešt (Ribes uva-crispa) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), vzácně nad stržemi růže převislá (Rosa pendulina), na světlinách se uplatňuje líska obecná (Corylus avellana).
V bylinném patře se nachází typická květena karpatských bučin s výrazným časně jarním aspektem, postupně zde vykvétá např. sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka plná (Corydalis solida), vzácně i dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), křivatec žlutý (Gagea lutea), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), prvosenka vyšší (Primula elatior), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), česnek medvědí (Allium ursinum), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva) a svízel vonný (Galium odoratum). Během letního období kvetou v rezervaci další druhy, např. čarovník alpský (Circaea alpina), čistec alpínský (Stachys alpina), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), mléčivec horský (Cicerbita alpina), oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) a řada dalších. Z orchidejí se v lesních porostech vyskytuje hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), pouze vzácně okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), v korytě potoka byl nalezen také kruštík Greuterův (Epipactis greuteri). Z kapraďorostů se vyskytují např. kapradina Braunova (Polystichum braunii), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kapraď rezavá (Dryopteris borreri) a papratka samičí (Athyrium filix-femina), z plavuní vzácně vranec jedlový (Huperzia selago). Byly zde nalezeny také vzácné mechorosty rokytník stinný (Hylocomium umbratum) a stromkovec sourubkovitý (Thamnobryum neckeroides).
Na mezofilní lesní loučce při spodním okraji rezervace (zachovaná nelesní enkláva) se vyskytuje mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) a prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii). Byla zde nalezena také škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. succisifolia), která se jinde v CHKO Beskydy nevyskytuje. Mykoflóra: Přírodní rezervace Makyta je také významnou mykologickou lokalitou. Při posledním inventarizačním průzkumu v roce 2018 zde bylo zaznamenáno 345 druhů makroskopických hub, 23 z nich je uvedeno v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky. Cenné jsou nálezy hub uváděných v tomto seznamu jako druhy nezvěstné – kyje uťatého (Clavariadelphus truncatus) a parazitické housenice hlavaté (Elaphocordyceps capitata). Z kriticky ohrožených druhů byl v rezervaci nalezen hřib Moserův (Boletus rubrosanguineus) v ČR známý jen z několika lokalit v Hostýnsko-vsetínské hornatině a Javorníkách, dále čirůvka tygrovaná (Tricholoma pardinum ), kuřátka horská (Ramaria largentii), ryzec bledoslizký (Lactarius albocarneus) a řasnatka modromléčná (Peziza saniosa), z ohrožených druhů např. hřib horský (Boletus subappendiculatus), krasočíška žlutá (Caloscypha fulgens), kotrč Němcův (Sparassis nemecii), kuřátka lososová (Ramaria subbotrytis), pavučinec nafialovělý (Cortinarius salor) a šťavnatka oranžová (Hygrophorus pudorinus), z druhů zranitelných např. kalichovka žlutolupenná (Chrysomphalina strombodes), liška Friesova (Cantharellus friesii) a ryzec lososový (Lactarius salmonicolor), z druhů téměř ohrožených např. korálovec jedlový (Hericium flagellum), lošák jelení (Sarcodon imbricatus) a mísenka oranžová (Aleuria aurantia).
Fauna: Rozsáhlý lesní komplex odlehlého horského hřbetu Javorníků poskytuje vhodné životní podmínky celé řadě ohrožených a vzácných druhů živočichů. Entomologické průzkumy území zaměřené na motýly (Lepidoptera) prokázaly výskyt 35 druhů s denní aktivitou a více než 230 druhů motýlů nočních, lze předpokládat, že celkové počty budou podstatně vyšší. Denní motýli obývají v rezervaci především lesní loučky, světliny a lemy kolem lesních cest. Převažují běžnější druhy, např. okáči a perleťovci, vyskytují se i druhy z Červeného seznamu motýlů ČR, např. perleťovec fialkový (Boloria euphrosyne), perleťovec dvanáctitečný (Boloria selene), okáč černohnědý (Erebia ligea) a okáč ječmínkový (Lasiommata maera), z evropsky významných druhů přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria). Z nočních motýlů je významný výskyt velmi vzácného šedovníčka horského (Gesneria centuriella), který zde byl zaznamenán v roce 2018. Jedná se o potvrzení jeho výskytu pro Moravu po více než 100 letech. Z dalších vzácných druhů se v rezervaci vyskytuje např. pernatěnka čistcová (Alucita desmodactyla), významný druh nočního motýla ČR s centrem výskytu ve Vsetínských vrších, kovolesklec půvabný (Diachrysia chryson), typický druh zachovalých jedlobučin hřbetozubec tmavoúhlý (Drymonia obliterata) a horské druhy jako např. blýskavka kapradinová (Phlogophora scita), bourovec měsíčitý (Cosmotriche lobulina), píďalička velká (Eupithecia expallidata) a píďalička bobulová (Eupithecia immundata). K významným zástupcům brouků patří střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), který je svým způsobem života vázaný na drobné vodní toky, prameniště, lesní mokřiny a jejich bezprostřední okolí. Ve stromových houbách žije např. trojáč červenoštítký (Triplax scutellaris) a pýchavkovník červcový (Endomychus coccineus), v ptačích hnízdech hlodáč Trox perrisii (nejsevernější a nejvýše doložený výskyt v ČR). Z dalších vzácnějších druhů se vyskytuje např. tesařík žlutoštítý (Stictoleptura scutellata), drabčík Carphacis striatus, lenec Melandrya barbata, lenec Abdera affinis, lenec hnědý (Serropalpus barbatus), lesknáček Cyllodes ater, potemníci Corticeus unicolor, Mycetochara axillaris a Mycetochara maura. Plazi a obojživelníci jsou zastoupeni ještěrkou živorodou (Zootoca vivipara), mlokem skvrnitým (Salamandra salamandra) a kuňkou žlutobřichou (Bombina variegata). Mezi nejvýznamnější druhy ptáků patří strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), kos horský (Turdus torquatus), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a lejsek šedý (Muscicapa striata), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), sluka lesní (Scolopax rusticola), žluna šedá (Picus canus) a žluva hajní (Oriolus oriolus), z dravců a sov jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecný (Accipiter nisus), puštík bělavý (Strix uralensis) a sýc rousný (Aegolius funereus). Z drobných savců zde žije např. plšík lískový (Muscardinus avellanarius), rejsek horský (Sorex alpinus) a veverka obecná (Sciurus vulgaris). Území přírodní rezervace je součástí areálu výskytu velkých šelem. V oblasti Makyty se pravidelně zdržuje především rys ostrovid (Lynx lynx), jedná se o jedno z jádrových území jeho výskytu v Javorníkách. Občas rezervací prochází medvěd hnědý (Ursus arctos) a vlk evropský (Canis lupus), jejich přítomnost je závislá na stavech slovenských populací. Lesnictví: Nejrozšířenějším souborem lesních typů je bohatá jedlová bučina (5B), na severozápadním úbočí Makyty svahová jedlová bučina (5F), několik enkláv tvoří obohacená jedlová bučina (5D) a klenová bučina (5A), v úžlabinách vlhká jasanová javořina (5U), minoritně je zastoupena i vlhká jedlová bučina (5V). Ještě v 50. letech 20. stol. se na území rezervace nacházelo několik nelesních enkláv, z nichž byla následně většina jejich plochy osázena převážně smrkem, do dnešní se doby zachovaly jen dvě lesní loučky.
Management, ohrožení: Cílem ochrany území je zachování souvislé plochy horských lesů s přirozenými procesy jako biotopu vzácných a ohrožených druhů, zvýšení přirozeného zastoupení jedle bělokoré a postupná minimalizace lidských zásahů s dlouhodobým výhledem přechodu k samovolnému vývoji lesních porostů. Od roku 2015 se každoročně ošetřuje přirozené zmlazení jedle bělokoré repelentními přípravky proti okusu zvěří, do budoucna je navrhována mechanická ochrana, např. formou individuální ochrany nebo oplocenek. Od vyhlášení rezervace se postupně zvyšuje celkový objem padlého i stojícího mrtvého dřeva jako důležité součásti lesních biotopů, pravidelně jsou ručně koseny dvě nelesní enklávy. Území je součástí 1. zóny CHKO Beskydy, nadregionálního biokoridoru NRBK 150 Makyta – Javorina a biocentra ÚSES pro Vsetínský bioregion. V současné době je největším zvláště chráněným územím v javornické části CHKO Beskydy. Vrchol Makyty je významnou turistickou křižovatkou. Po společné hranici rezervace se Slovenskou republikou prochází ve směru od Papajského sedla na Makytu červeně značená turistická stezka a současně Naučná stezka Javornický hřeben. Závěrečné stoupání na vrchol v délce 900 m je vedeno po slovenské straně asi 50 m od hranice rezervace. Z vrcholu Makyty pak pokračuje červeně značená stezka po jižní hranici rezervace v délce 1,5 km na Valašskou Kyčeru a dále na Hornolidečsko. Na Makytu vede také modrá značka z Francovy Lhoty a žlutá ze slovenské strany z Lysé pod Makytou. V minulosti stávala na Makytě dřevěná rozhledna, dnes je vrchol zalesněný a prakticky bez výhledů. Na vrcholu se nacházel také turistický přístřešek, který byl v zájmu ochrany přírody nedávno odstraněn (neukáznění turisté zde popíjeli alkohol, rušili chráněné živočichy a zanechávali odpadky). Přibližně střední částí rezervace ve směru východ–západ prochází neznačená lesní odvozní cesta, kterou využívají cyklisté a běžkaři, občas dochází k nepovolenému průjezdu motorových vozidel.
Natura 2000: Přírodní
rezervace Makyta je součástí Ptačí oblasti Horní Vsacko (kód
CZ0721023) o celkové rozloze 26997,64 ha. Předmětem ochrany
jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního
(Bonasa bonasia), chřástala polního (Crex crex),
strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého
(Picoides tridactylus), lejska malého (Ficedula parva)
a ťuhýka obecného (Lanius collurio) a jejich biotopy. Dále
se nachází na území Evropsky významné
lokality Beskydy (CZ0724089) v kategorii CHKO o celkové
rozloze 120 386,5333 ha, představující zachovalý přírodní
a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území
České republiky.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Bartošová, D. (2005): Makyta – navrhovaná přírodní rezervace. Doplnění výskytu vzácných a chráněných druhů živočichů (kromě ptactva). – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Beneš, J. et Spitzer, L. (2020): Faunistic records from the Czech Republic – 485. Lepidoptera: Crambidae, Gesneria centuriella (Denis et Schiffermüller, 1775). – Klapalekiana, 56: 135–136. ISSN 1210-6100. Bojda, M. (2009): Výskyt velkých šelem v pohoří Javorníky (CHKO Beskydy). – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc. Dančák, M. et Kocián, P. [eds] (2020): Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska XIII. – Acta Mus. Siles. Sci. Natur., 69: 29–45. ISSN 2336-3193. Dvořák, D., Hrouda, P. [eds.] et al. (2020): Metodika druhové ochrany hub. – Brno: Masarykova univerzita. Výstup z projektu TAČR č. TITBMZP710 pro MŽP Praha, 80 s. + 3 přílohy (393 s.). Goga, M. (2019): Lichenologický inventarizačný prieskum PR Makyta – závěrečná zpráva. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Hloška, L. (2019): Inventarizace vybraných druhů savců. Přírodní rezervace Makyta. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Holec, J. et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282. Hrnčiříková, L. (2010): Flóra Javorníků jihovýchodně od obce Huslenky. – Bakalářská práce, depon. in: Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Katedra ekologie a životního prostředí. Ved. bakalářské práce Mgr. Martin Dančák, Ph.D. Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182. Chytrý, M. [ed.] (2009): Vegetace České republiky. Vol. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. Academia, Praha, 524 s. Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Konvička, J. (2018): Inventarizační průzkum saproxylického hmyzu a epigeických predátorů v PR Makyta. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Kroča, J. et Komzák, P. (2020): Trichoptera (Insecta) of the Javorníky Mts. (Czech Republic). – Acta Mus. Siles. Sci. Natur., 69: 141–159. ISSN 2336-3193. Křenek, D. (2004): Výsledky ornitologického průzkumu v navrhovaném ZCHÚ Makyta v roce 2004. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Kučera, J., Váňa, J. et Hradílek, Z. (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. Bryoflóra České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza. – Preslia 84(3): 813–850. ISSN 0032-7786. Kučerová, M. (2022): Výskyt, ekologické vazby a ochrana hlavinky horské v okrese Vsetín. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D. Kupka, J. (2019): Inventarizace suchozemských měkkýšů. Přírodní rezervace Makyta. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Liška, J. et Palice, Z. (2010): Červený seznam lišejníků České republiky (verze 1.1). – Příroda, Praha, 29: 3–66. Lustyk, P. et Doležal, J. [eds.] (2019): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XVII. – Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 54: 87-88. Míchal, I. et Petříček, V. [eds.] et al. (1999): Péče o chráněná území: II. Lesní společenstva. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 714 s. Mikulášková, E., Tkáčiková, J. et Kučera, J. (2022): Heterocladium flaccidum (Schimp.) A.J.E.Sm. – In: Dřevojan, P. [ed.], Zajímavé bryofloristické nálezy XXXVIII. – Bryonora 70: 44. Neuschlová, Š. (1980): Rozšíření chráněných a ohrožených druhů v Javorníkách. – Ms. Rigorózní práce. Dep. in: Knih. Kat. bot. Přír. Fak. MU, Brno. Pavelka, J. (1983): Příspěvek k rozšíření strakapúda bělohřbetého, Dendocopos leucotos (Bechst.) a datlíka tříprstého, Picoides tridactylus (L.) na Vsetínsku. – Sylvia, č. 22: 61–68. Pavelka, J., Trezner, J. a kol. (2001): Příroda Valašska. – Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, Vsetín. Polčák, J. (2018): Mykologická inventarizace PR Makyta. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Popelář, P., Mikulenčáková, P., Běčáková, M. et Müller, J. (2020): Plán péče o přírodní rezervaci Makyta na období 2020–2029. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Popelářová, M. (2007): Botanický inventarizační průzkum PR Makyta. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Pospíšková, J. (2015): Rozšíření kočky divoké (Felis silvestris) v ČR / geomatické modelování a ekologický přístup. – Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Pavel Hulva, Ph.D. Říčan, G. (1927): Květena Makyty v Moravských Karpatech. – Sborník Klubu Přírod. v Brně za r. 1926, Brno, 9: 34–44. Říčan, G. (1933): Květena Javorníků v Moravských Karpatech. – Sborník Klubu přírod. v Brně za r. 1932, Brno, 15: 20–43. Szotkowská, L. (2010): Velké šelmy na území Beskyd. – Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra biologie a enviromentálních studií. Vedoucí práce: Ing. Jan Andreska, Ph.D. Servus, M., Popelář, P. et Müller, J. (2008): Plán péče o Přírodní rezervaci Makyta na období 2009–2019, katastrální území: Huslenky, Valašská Senice. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Spáčilová, J. (1997): Botanický, mykologický a mammaliologický průzkum v oblasti navrhované PR Makyta – Valašská Kyčera. – ZO ČSOP 76/08 v Rožnově p. R. Závěrečná zpráva za rok 1997. – Ms., Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. R., 22 s. Spitzer, L. et Beneš, J. (2018): Inventarizační průzkum denních motýlů (Lepidoptera) v PR Makyta (CHKO Beskydy) v roce 2018. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Spitzer, L. et Beneš, J. (2023): Motýli (Lepidoptera) přírodní rezervace Makyta (CHKO Beskydy, Česká republika). – Acta Carpathica Occidentalis, 14: 108–132. Ševčíková, K. (2019): Habitatové nároky lejska malého (Ficedula parva) v Beskydech. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Adamík, Ph.D., doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr. Šnajdara, P., Trávníček, D., Konvička, O., Spitzer, L., Beneš, J. et Šnajdarová, M. [eds.] (2020): Vzácné a ohrožené druhy bezobratlých Zlínského kraje. – 1. vyd. Zlín: Zlínský kraj, 180 s. Tkáčiková, J. (2020): Thamnobryum neckeroides, p. 71. – In: Dřevojan, P. et al. (2020): Zajímavé bryofloristické nálezy XXXIV. – Bryonora 66: 62–73. Tkáčiková, J. (2023): Mechorosty přírodní rezervace Makyta (Javorníky) / Bryophytes of Makyta Nature Reserve (Javorníky Mts, Czech Republic). – Acta Mus. Beskid., 13: 15–44. ISSN 1803-960X. Tkáčiková, J. et Kubešová, S. (2015): Diphyscium foliosum (Hedw.) D. Mohr, Fissidens pusillus (Wilson) Milde. – In: Dančák, M., Kocián, P. et Hlisnikovský, D. [eds.], Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska IX. – Acta Musei Silesiae, Scientiae Naturales 64: 220, 221. Tkačíková, J. et Spitzer, L. (2010): Z pozůstalosti G. A. Říčana: “Příroda Valašska“. – Muzeum regionu Valašsko Vsetín, Valašsko 24: 12–18. Tomášek, J. (1986): Květena javornických hřebenů. – Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, č. 243, 1986, s. 31–32. Vlčková, P. (2009): Přírodní rezervace Makyta. – BESKYDY – Zpravodaj chráněné krajinné oblasti, ZO ČSOP Salamandr, Rožnov pod Radhoštěm, 2008/4, 2009/1, s. 10–11. Wolfová, J. (2019): Inventarizace letounů. Přírodní rezervace Makyta. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. |
| • Aktualizae 19. 9. 2024 | CHKO Beskydy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |