Přírodní rezervace PoledňanaZákladní údaje: Přírodní rezervace Poledňana představuje květnaté i kyselé bučiny, lesní prameniště a suťové lesy na kamenitých svazích centrálního masivu Moravskoslezských Beskyd - Lysohorské hornatiny. Rezervace sestává ze tří oddělených částí: PR Poledňana I se nachází v dolní části jihozápadního svahu Okrouhlice (832 m n. m.) nad ostře zaříznutým potokem Poledňana (levostranný přítok Řečice); PR Poledňana II leží naproti přes údolí potoka Poledňana ve střední části východního svahu Muchovce (890 m n. m.), mezi dvěma lesními cestami; PR Poledňana III představuje nejjižněji položenou část, která se nachází na východním svahu Těšínočky (919 m n. m.), severozápadní hranici této části tvoří potok Chladňok. Lokality se nacházejí v rozpětí nadmořských výšek 560 až 820 m n. m. Katastrální území Staré Hamry 1, polesí Šance, lesní závod Ostravice, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Rezervace byla zřízena již v roce 1955 výnosem Ministerstva kultury č. 18.127/55 o rozloze 15,94 ha, nově vyhlášena a rozšířena o části Poledňana II a III na současnou rozlohu Nařízením Správy CHKO Beskydy č. 1/2014 ze dne 30. 12. 2014. Evidenční kód ÚSOP: 331. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková rozloha 34,3413 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: V území ojedinělé přírodě blízké lesní porosty s vysokou biologickou rozmanitostí v údolí potoka Poledňana v Moravskoslezských Beskydech. Jedná se převážně o květnaté bučiny s vysokým zastoupením javoru klenu na suťových svazích. Posláním rezervace je rovněž umožnit přirozené procesy v lesním prostředí. Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je budován flyšovými horninami slezského příkrovu řazenými ke střední části vývoje vlastních godulských vrstev, které v této oblasti dosahují mocnosti až 2 500 metrů. Střední godulské vrstvy (cenoman) jsou charakteristické lavicemi nazelenalých glaukonitických pískovců dosahujících mocnosti až několika metrů, navzájem jsou odděleny šedými nevápnitými jílovci. Střední vrstvy budují větší část PR Poledňana I, v nižších polohách je zde střídají spodní godulské vrstvy (cenoman). Na rozdíl od předešlých se v nich střídají lávky pískovců (do 60 cm) s tenkými vrstvami jílovců. Vodou modelované nerozbrázděné svahy jsou překryté svahovinami, při patě svahu u potoka Poledňana se hojněji vyskytují zvětraliny a balvanité sutě. Půdním typem jsou mezotrofní hnědé lesní půdy. Flóra a vegetace: Lesní porosty v části
Poledňana I tvoří společenstva květnatých bučin podsvazu Eu-Fagenion,
dále jedlobučiny a jedliny. V místech s větší příměsí javoru klenu
se vyskytují javorové bučiny, v částech území s vyšším obsahem
skeletu se nacházejí biotopy s náznaky suťových lesů svazu Tilio-Acerion.
Převažující dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica),
provázený javorem klenem (Acer pseudoplatanus), v nejvyšších
polohách roste smrk ztepilý (Picea abies). Vtroušeně se
vyskytují doprovodné dřeviny jako jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)
a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Keřové patro je slabě
vyvinuto a tvoří jej zmlazující buk lesní a bez červený (Sambucus
racemosa), pouze vzácně se vyskytuje lýkovec jedovatý (Daphne
mezereum).
Zdejší horské květnaté jedlobučiny se řadí do asociace Dentario enneaphylli-Fagetum, která představuje klimaxovou vegetaci montánního stupně České vysočiny a západní části Karpat. Přítomnost diferenciálních druhů, jako jsou kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) a šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), jeví vazbu k asociaci Dentario glandulosae-Fagetum. Jsou to horské květnaté jedlobučiny silikátových půd představující klimaxovou vegetaci montánního stupně Karpat. V ČR se vyskytují pouze v části Moravskoslezských Beskyd a Javorníků. Zejména v západní části rezervace se vymezují mozaiky vegetace suťových lesů asociace Mercuriali-Fraxinetum s přechody ke květnatým bučinám asociaci Dentario enneaphylli-Fagetum. V okolí potoka Poledňana se nacházejí fragmenty vegetace lesních pramenišť asociace Chaerophyllo hirsuti-Petasitetum albi vzácně v komplexu s vegetací devětsilových lemů asociace Petasitetum officinali-glabrati a vegetací suťových lesů. Vegetaci části Poledňana II tvoří mozaika biotopů kyselých až květnatých bučin a lesních pramenišť. Bylinné patro pozitivně ovlivňuje přítomnost javoru klenu. V závislosti na stanovišti zde roste např. ptačinec hajní (Stellaria nemorum), rozrazil horský (Veronica montana), čarovník alpský (Circaea alpina), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), řeřišnice hořká (Cardamine amara), devětsil bílý (Petasites alba), ostřice lesní (Carex sylvatica), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), kapraď rezavá (Dryopteris affinis), svízel vonný (Galium odoratum), pitulník horský (Galeobdolon montanum), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), sasanka hajní (Anemone nemorosa), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium). Také část Poledňana III představuje pestrou mozaikou biotopů. Podstatnou část území tvoří květnatá bučina asociace Dentario enneaphylli-Fagetum (starý porost s příměsí smrku) situovaná v jižní části a v zářezu potoka Chladňok. V širším okolí potoka se nachází mozaikovitě vyvinutá vegetace lesních pramenišť asociace Chaerophyllo hirsuti-Petasitetum albi v komplexu s vegetací suťových lesů. V bylinném podrostu se zde vyskytuje např. měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), udatna lesní (Aruncus vulgaris), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a rozrazil horský (Veronica montana). V zářezu potoka Chladňok se vyvinula složitá mozaika vegetace suťových lesů s přechodem do květnatých bučin. Na zbytku území se nacházejí kyselé bučiny (porosty s větší příměsí smrku). Fauna: Kromě měkkýšů nebyli zdejší bezobratlí soustavněji studováni. Z obojživelníků je lokálně hojný mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), pouze vzácně se vyskytuje kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Z ptáků na území rezervace pravidelně či nepravidelně hnízdí několik ohrožených druhů, k nimž patří lejsek malý (Ficedula parva), puštík bělavý (Strix uralensis), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), žluna šedá (Picus canus) a čáp černý (Ciconia nigra). Dále byli pozorováni např. krahujec obecný (Accipiter nisus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), včelojed lesní (Pernis apivorus), puštík obecný (Strix aluco), kalous ušatý (Asio otus), krkavec velký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), holub hřivnáč (Columba palumbus), kos horský (Turdus torquatus) a pěvuška modrá (Prunella modularis). V přirozených lesních porostech s doupnými stromy lze očekávat výskyt zajímavých druhů letounů, v okolí rezervace byl potvrzen výskyt netopýra velkého (Myotis myotis) a netopýra severního (Eptesicus nilssonii). Vhodné podmínky zde nacházejí savci zastoupeni např. lasicí kolčavou (Mustela nivalis), kunou lesní (Martes martes), jezevcem lesním (Meles meles) a veverkou obecnou (Sciurus vulgaris). Ze spárkaté zvěře se lze setkat s jelenem evropským (Cervus elaphus) a srncem obecným (Capreolus capreolus). Území je místem výskytu velkých šelem, pozorován byl rys ostrovid (Lynx lynx), občas zde prochází vlk obecný (Canis lupus). V oblasti se s vysokou pravděpodobnosti pohybuje i medvěd hnědý (Ursus arctos). Lesnictví: Porosty situované na prudkých svazích nebyly v minulosti vzhledem ke své špatné dostupnosti postiženy valašskou kolonizací a dlouho si zachovaly pralesovitý charakter. Probíhal v nich pouze jednotlivý výběr stromů toulavou těžbou. Při extrémních mrazech v zimě 1928 až 1929 zde značně utrpěla jedle. K rozsáhlým těžbám přirozených pralesovitých porostů, které postihly i zájmové území (zejména část Poledňana III), docházelo mezi léty 1929 až 1939. Přitom ve 30. letech 20. stol. bylo území vybráno profesorem Zlatníkem jako ukázková fytocenologická plocha charakterizující typický porost kamenitých a silně skeletovitých svahů Lysohorské hornatiny v hluboce zaříznutých údolích. Po 2. světové válce nastalo pro lesnictví velmi progresivní období 50. a částečně 60. let, kdy bylo v lesích uplatňováno přírodě blízké hospodaření. S nástupem socialistické normalizace a přijetím nového lesního zákona (č. 61/1977 Sb.) docházelo k další likvidaci původních starých porostů. Teprve po listopadu 1989 se začíná opět postupně prosazovat přírodě blízké hospodaření. Původní státní přírodní rezervace Poledňana, vyhlášená Ministerstvem kultury ČSR v roce 1955, se rozkládala na ploše 15,94 ha a zaujímala téměř celý západní svah Okrouhlice od potoka Poledňana až po vrchol. Přirozené, převážně bukové porosty a nepůvodní smrčiny ve vyšších polohách (nad svážnicí v nadmořské výšce 720 m n. m.) byly poškozeny při větrné kalamitě v roce 1969. Do nově vyhlášené PR Poledňana I již nebyly porosty nad svážnicí zahrnuty. K dalšímu poškození části lesních porostů v rezervaci došlo během větrné smršti v roce 2014. Památné stromy: Asi 0,5 km severozápadně od PR Poledňana I, u soutoku Poledňany a Řečice se nachází památný strom Jedle v Řečici, jejíž stáří je odhadováno na 150 až 200 let. Management, ohrožení: Lesní porosty byly od vyhlášení rezervace (dnešní Poledňana I) bez trvalého hospodářského využití. V minulosti byly prováděny pouze neplánované nahodilé těžby. Nejcennější části území budou ponechány samovolnému vývoji, bez jakýchkoli zásahů, s výjimkou ochrany přirozeného zmlazení nedostatečně zastoupených dřevin, zvláště jedle, javoru a jilmu. Důvodem ochrany jsou dlouhodobě zvýšené stavy spárkaté zvěře (jelení i srnčí). Omezením lesnického hospodaření budou podporovány samoregulační procesy i v jiných částech rezervace, které již splňují požadovaná kritéria (druhová skladba, prostorová struktura). V částech s aktivním managementem bude podporována přirozená obnova stanovištně původních druhů dřevin či přeměna na dřevinnou skladbu blízkou přirozené. Podél spodního okraje PR Poledňana I a II prochází zpevněná asfaltová komunikace s vyznačenou turistickou stezkou, která je však po většinu roku poměrně málo využívaná. V poslední době se stává závažným problémem nelegální jízda na terénních motocyklech a čtyřkolkách. Natura 2000: Přírodní rezervace Poledňana se nachází na území evropsky významné lokality Beskydy (kód CZ0724089) o celkové rozloze 120 386,5 ha, představující zachovalý přírodní a krajinný celek v nejvyšších karpatských pohořích na území ČR. Území přírodní rezervace není v překryvu s Ptačí oblasti Beskydy, od její hranice je však vzdáleno jen 500 m. Fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
Literatura: Bartošová, D. (1982): Inventarizační průzkum zoologický (Poledňana). – Ms. Depon. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Coufal, R. (2021): Plži přírodní rezervace Poledňana v CHKO Beskydy [Gastropods of the Poledňana Nature Reserve in the Beskydy PLA]. – Malacologica Bohemoslovaca, 20: 108–114. https://doi.org/10.5817/MaB2021-20-108. Dokoupil, J. (2014): Historie a současnost CHKO Beskydy. – Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. Vedoucí práce: Doc. Ing. Ivo Machar, Ph.D. Gongolová, M. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o bukové rezervace CHKO Beskydy a okolí. – Diplomová práce. Brno: MENDELU Brno, 2010. 184 s. Chmelař J. (1999): Revizní výzkum malakofauny Moravskoslezských Beskyd – oblast Lysé hory, Smrku a Čertova mlýna. – Diplomová práce, PřF UP Olomouc. Kohout, M. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o rezervace východní části Beskydského regionu. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček. Křenek, D. (2006): Studie - Vymezení jádrových území a navržení přírodě blízkého hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů jako předmětů ochrany v ptačích oblastech Horní Vsacko a Beskydy. – Arion, Sdružení přírodovědců a ochránců přírody. Křenek, D., Šerek, J. & Šerek, M. (2012): Ornitologický průzkum navrhované PR Poledňana II a III. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Mácha, S. (1987): Zpráva o výsledku malakozoologického výzkumu na území CHKO Beskydy (na základě výjimky udělené Ministerstvem kultury ČSR ze dne 9. 10. 1985 pod číslem 14.135/85-VI/2). – Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Myslikovjan, T., Valasová, A., Müller, J. & Krestová, M. (2014): Plán péče o Přírodní rezervaci Poledňana na období let 2015 – 2024. Návrh na vyhlášení. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Petřvalský, J. (1983): Inventarizační průzkum geologický (Poledňana). – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm. Prokop, J., Holub (1977): Inventarizační průzkum
lesnický (Poledňana). – Ms. Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod
Radhoštěm. Ševčíková, K. (2019): Habitatové nároky lejska malého (Ficedula parva) v Beskydech. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Adamík, Ph.D., doc. Mgr. Karel Weidinger, Dr. Vrána, J. (1983): Státní přírodní rezervace Poledňana. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha. Weissmannová, H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek X. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Žaloudník, V. (1985): Historie lesů LZ Ostravice – bývalý LHC Staré Hamry. – Lesprojekt Brandýs nad Labem, Pobočka Frýdek-Místek. |
• Aktualizace 9. 1. 2024 | CHKO Beskydy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |