Přírodní památka Nad Kašavou
Základní údaje: Přírodní památka Nad Kašavou představuje ovsíkové louky a širokolisté suché trávníky v mozaice s křovinatými mezemi a ovocnými stromy. Nachází se ve Vizovické vrchovině (okrsek Všeminská vrchovina) na pomezí s Hostýnskými vrchy. Je situována v poměrně členitém terénu na mírném severozápadně orientovaném svahu údolí Černého potoka v nadmořské výšce 365 až 420 m n. m., asi 500 m východně od středu obce Kašava a 800 m severně od vrcholu Sobolice (449,8 m n. m.). Katastrální území Kašava. Zřízeno Nařízením Zlínského kraje č. 4/2015 ze dne 29. 6. 2015. Evidenční kód ÚSOP: 6096. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha 4,6053 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: biotopy mezofilní ovsíkové louky (Extenzivní sečené louky nížin až podhůří Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) a širokolisté suché trávníky (Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích Festuco-Brometalia) s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří sedimenty vsetínských vrstev (paleogén – svrchní eocén – spodní oligocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Převažují šedé a zelenošedí vápnité jílovce nad glaukonitickými pískovci. Půdním typem je kambizem, varieta mesobazická. Flóra a vegetace: Nejrozšířenější vegetací, která zaujímá více než polovinu plochy přírodní památky, jsou mezofilní ovsíkové louky ( T1.1), inklinující k asociaci Poo-Trisetetum flavescentis, reprezentující chudší mezofilní porosty podhorských kostřavovo-trojštětových luk. V travinobylinných porostech dominuje kostřava červená (Festuca rubra), kterou doprovází další druhy trav, především ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a trojštět žlutavý (Trisetum flavescens). Na části ploch, hlavně v místě bývalé sjezdovky, byla v minulosti doseta psárka luční (Alopecurus pratensis) a další trávy, např. kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea). V tomto biotopu bylo nalezeno několik zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, z čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) je hojnější pouze vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), jen ojediněle se vyskytuje prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) a bradáček vejčitý (Listera ovata). Z dalších významnějších druhů zde roste např. modřenec chocholatý (Muscari comosum), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) a prvosenka jarní (Primula veris).
Vegetace exponovaných a více svažitých míst vykazuje různé stupně přechodu k podhorským smilkovým trávníkům svazu Violion caninae s violkou psí (Viola canina), mochnou nátržníkem (Potentilla erecta), světlíkem lékařským (Euphrasia rostkoviana), lnem počistivým (Linum catharticum), vítodem obecným (Polygala vulgaris) a dalšími druhy.
V nejsušších částech území se nachází vegetace širokolistých suchých trávníků bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (T3.4D). Není však vyvinuta v typické podobě, jsou zde patrné přechody k mezofilním ovsíkovým loukám. Ve vegetaci s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), místy i sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus), se vyskytují druhy suchých trávníků, jako např. jetel alpínský (Trifolium alpestre), vítod chocholatý (Polygala comosa), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), pcháč panonský (Cirsium pannonicum) a ostřice horská (Carex montana).
Ochranářsky významný je výskyt orchidejí, častější je pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), hlavinka horská (Traunsteinera globosa) je spíše vzácnější. Z dalších významnějších druhů byl zaznamenán orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), zvonek klubkatý (Campanula glomerata) a prvosenka jarní (Primula veris), vzácný je kociánek dvoudomý (Antennaria dioica). Jalovec obecný (Juniperus communis) se vyskytuje pouze ve dvou exemplářích, roste zde i jedna hrušeň polnička (Pyrus pyraster).
V nesečených plochách na mezích a teráskách je místy vtroušena růže galská (Rosa gallica). Uprostřed lokality se nachází mírně ruderalizované luční prameniště s pcháčem rolním (Cirsium arvense) a suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium). Na několika místech jsou staré ovocné stromy, převážně švestky. Mozaiku biotopů dokreslují křovinaté meze a plochy zarůstající náletem křovin s trnkou obecnou (Prunus spinosa), růžemi (Rosa spp.) a hlohy (Crataegus spp.). Fauna: Podrobné zoologické průzkumy dosud nebyly provedeny. Z denních motýlů se vyskytují např. hnědásci (Melitaea sp.), z plazů zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis), z ptáků byli pozorováni ťuhýk obecný (Lanius collurio) a žluva hajní (Oriolus oriolus).
Lesnictví: Na území přírodní památky se nenacházejí lesní pozemky. V souvislosti s lesním hospodařením v ochranném pásmu nebyly zjištěny žádné negativní vlivy. Management, ohrožení: V minulosti byly všechny pozemky obhospodařovány jako louky a pastviny, případně jako drobná políčka. Později byla louka ve střední části území využívána také jako sjezdovka, dodnes zde stojí sloupy od vleku. V současné době zaujímají většinu území louky, které jsou z větší části kosené, případně přepásané. Část pozemků však leží různě dlouho ladem, a proto na nich také v různé míře postupuje proces sukcese od expanze některých druhů trav, např. třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), až po nálety křovin (růže, hlohy, trnky).
Pro zachování a zlepšení stavu přírodních biotopů je nezbytné začít obhospodařovat i opuštěné pozemky, na části, kde hospodaření probíhá, pak posunout termín seče, v ideálním případě provádět fázovou seč a používat alespoň u ploch s výskytem zvláště chráněných druhů lehčí mechanizaci nebo ruční sečení. Podél jižní a částečně i západní hranice přírodní památky prochází naučná stezka Kašava. Natura 2000: Vyhlášení přírodní památky Nad Kašavou bylo provedeno v rámci zřizování územní ochrany Evropsky významné lokality Nad Kašavou (kód CZ0720058, rozloha 27,4914 ha) jako součást soustavy chráněných území Natura 2000 v České republice.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
|
Literatura: Burianová, P. (1999): Vegetace mokřadních luk a pramenišť Hostýnských vrchů se zvláštním zřetelem k mechovému patru. Ms., dipl. pr.; depon. in: PřF UP, Olomouc. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1. Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182. Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno. Kuželová, I. (2001): Závěrečná zpráva z mapování Natura 2000, Z0040 (Hostýnské vrchy - jih). Depon. in: AOPK ČR, Praha. Svačina, T. et Hanáková, P. (2013): Plán péče o přírodní památku Nad Kašavou (návrh na vyhlášení) na období 2015–2024. Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Svačina, T., Hanáková, P., Vymazal, M. et Vymazalová, P. (2013): Zpráva z inventarizačního průzkumu pro připravovanou PP Nad Kašavou. ČSPOP. Depon. in KrÚ Zlínského kraje, Zlín. |
| • Aktualizováno 7. 5. 2022 | Hostýnské vrchy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |