Přírodní památka Tlumačovská tůňka

Přírodní památka Tlumačovská tůňka (25.6. 2003)

Základní údaje: Přírodní památka Tlumačovská tůňka představuje umělou vodní nádrž na západním okraji Tlumačova u říčky Mojeny po pravé straně silnice vedoucí do Kvasic. Nachází se v nadmořské výšce 185 m, geomorfologicky náleží do Hornomoravského úvalu. Katastrální území Tlumačov na Moravě. Zřízeno vyhláškou Okresního úřadu Zlín ze dne 3. 2. 1994, přehlášeno nařízením Okresního úřadu Zlín č. 4/97 ze dne 19. 5. 1997. Evidenční kód ÚSOP: 1891. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 0,2008 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Tlumačovská tůňka je významným místem výskytu, rozmnožování a vývoje obojživelníků v hospodářsky intenzívně využívaně krajině a zároveň ojedinělé refugium vzácných druhů mikroflóry vod v poříčních nivách (při vyhlášení, dnes již úplně neplatí).

Rosnička zelená (Hyla arborea)		Puškvorec obecný (Acorus calamus)

Geologie, půdní poměry: Nádrž byla vyhloubena poblíž pravého břehu říčky Mojeny. Geologický podklad tvoří neogenní sedimenty Hornomoravského úvalu (jíly, písky a štěrky) překryté kvartérními naplaveninami řeky Moravy a Mojeny (jílovito-písčité hlíny a štěrky). Půdním typem je fluvizem glejová.

Flóra a vegetace: V poměrně bohatém fytoplanktonu převažují běžní zástupci tůní a rybníčků (Scenedesmus sp., Coelastrum sp., Pandorina sp., Eudorina sp.). Objevují se i typy eutrofnějších vod (r. Gonium a Euglena). Výskyt a druhová pestrost dvojčatkovitých řas (rod Cosmarium, Staurastrum) svědčí o kvalitě prostředí. V odebraných vzorcích byly nejcennější nálezy zjištěny ze skupiny sinic. Kromě častého druhu čistých zarostlých vod Anabaena oscillarioides zde byla nalezena vitální populace rodu Microchaete, s největší pravděpodobností M. calothrichoides. V tomto případě by se jednalo o druhou známou současnou lokalitu jejího výskytu v České republice (jediná prosperující populace je zatím potvrzena z přírodní památky Jezírko Kutnar na Břeclavsku). Po rozsáhlých povodních na Moravě v roce 1997 zde však již tato sinice nebyla znovu nalezena. Vodní hladinu pokrývá souvislý porost okřehku (Lemna sp.). V pobřežní a vodní vegetaci je nápadný kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kyprej vrbice (Lythrum salicaria) a puškvorec obecný (Acorus calamus), který zde byl zřejmě uměle vysazen, podobně jako lekníny (Nymphaea cv.).

Lekníny v přírodní památce Tlumačovská tůňka (30. 7. 2002)

Fauna: Tlumačovská tůňka je významným biotopem pro rozmnožování četných druhů obojživelníků. V hojném počtu se zde vyskytuje skokan zelený (Rana kl. esculenta) a zaznamenán byl i skokan skřehotavý (Rana ridibunda), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea), kuňka obecná (Bombina bombina), čolek obecný (Triturus vulgaris) a čolek velký (Triturus cristatus). Výskyt blatnice skvrnité (Pelobates fuscus) nebyl potvrzen. Při prvních faunistických průzkumech došlo zřejmě k chybné determinaci a záměně pulců skokana zeleného a skřehotavého za pulce blatnice. Charakter biotopu ale nevylučuje možnost výskytu tohoto kriticky ohroženého druhu i zde. Doposud je však blatnice skvrnitá na Zlínsku doložena pouze z jediné nevelké lokality poblíž Otrokovic. Vyskytuje se také v nedalekém mokřadu Bašnov u Střížovic na Kroměřížsku. V prostředí tůňky nachází vhodné životní podmínky i užovka obojková (Natrix natrix).

Lesnictví: Lokalita je bezlesí. Břehy tůňky oddělují od silnice vysázené borovice lesní.

Management, ohrožení: Lokalita je potencionálně ohrožena blízkostí zástavby (odpadní vody, sypání odpadků), agrochemickým obhospodařováním přilehlých pozemků, znečištěním z nedaleké komunikace a případným vysazením nevhodné rybí osádky. Vodní hladinu je potřeba udržovat na stálé úrovni, aby byly zachovány vhodné podmínky pro rozmnožování obojživelníků. V roce 2011 byl břeh tůňky na severovýchodní straně (okraj místní komunikace) zpevněn trapézovými plechy, čímž byl narušen celkový vzhled lokality.

Fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001-