Přírodní památka Kaňúry
Základní údaje: Přírodní památku Kaňúry tvoří suchá
výslunná stráň s rozptýlenou zelení a s četnými vlhčími terénními sníženinami, lemovaná ze všech stran hrázemi vzrostlých dřevin.
Nachází se v severovýchodní části Bílých Karpat (podcelek Chmelovská
hornatina, okrsek Vlárská hornatina) na jižních úklonech kóty Horní Vysocka (659,8 m n. m.), v nadmořské
výšce 573 až 657 m n. m., asi 1,1 km severně od kóty Kaňúr (791 m
n. m.) a 2,6 km východně od obce Nedašov (kostel), v bezprostřední blízkosti
státní hranice se Slovenskem. Rozkládá se v závěru Hrušové doliny, v horní části
pobočné pramenné mísy potoka Hrušovka. Katastrální území Nedašov, CHKO Bílé Karpaty.
Vyhlášeno nařízením AOPK ČR č. 4/2017 ze dne 26. 5. 2017 s účinností od 10. 6.
2017. Evidenční kód
ÚSOP:
765. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha: 13,4371 ha.
Mapy.cz.
Geologie, půdní poměry: Území se nachází v kontaktní oblasti bystrické a bělokarpatské jednotky magurské skupiny příkrovů Západních Karpat. Geologický podklad tvoří jednak flyšové vrstvy s vápnitými jílovci, slínovci a glaukonitickými pískovci bystrických vrstev (paleocén, eocén) zlínského souvrství dílčí bystrické jednotky, na části území pak méně odolné rudohnědé a zelenošedé vápnité i nevápnité jílovce kaumberského souvrství (svrchní křída) hluckého vývoje bělokarpatské jednotky. Okrajově zasahuje do chráněného území také svodnické souvrství (svrchní křída, paleocén, eocén) hluckého vývoje bělokarpatské jednotky. Na kvartérních svahových sedimentech se vyvinuly kambizemě typické. Půdy jsou zde mělké, silně skeletovité, místy vystupují matečné horniny až na povrch v podobě drobných skalek. Flóra a vegetace: Podstatnou část chráněného území tvoří luční porosty na mírných svazích převážně jihozápadní orientace, původně využívané jako extenzívní pastviny. Místy jsou porostlé keři hlohu (Crataegus spp.), svídy krvavé (Cornus sanguinea), svídy jižní (Cornus australis) a růže šípkové (Rosa canina). Ojediněle se vyskytuje jalovec obecný (Juniperus communis), roztroušeně růže galská (Rosa gallica). Tato rozptýlená křovinná zeleň dává území charakteristický ráz, ovšem nadměrnou expanzi hlohu a šípku je třeba regulovat. Horní, severovýchodní okraj je lemován světlými, převážně dubovými lesíky. Z dřevin se dále ojediněle vyskytuje javor klen (Acer pseudoplatanus) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), na okrajích je místy hojný ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare).
Rozmanité podmínky vedly k vytvoření zajímavých, druhově bohatých a pestrých společenstev. Kromě obvyklých druhů suchých luk a pastvin, křovin, lesních lemů a světlých lesů se v území vyskytuje řada druhů teplomilných, které zde vystupují daleko na sever až do výšky přes 600 m n. m. Četné zastoupení mají druhy karpatské, vzácné a ohrožené.
Vstavačovité rostliny zastupuje např. prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa), vstavač osmahlý (Neotinea ustulata) a okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), na lučním prameništi prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). V minulosti udávaný vstavač kukačka (Anacamptis morio) nebyl v posledních letech potvrzen. V roce 2010 byl na louce sousedící s chráněným územím překvapivě nalezen také vstavač trojzubý (Neotinea tridentata). K dalším významným druhům zařazeným do červeného seznamu patří např. bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), černohlávek dřípený (Prunella laciniata), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), hořec křížatý (Gentiana cruciata), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), chlupáček rolní (Pilosella erythrochrista), jetel červenavý (Trifolium rubens), modřenec chocholatý (Muscari comosum), mochna bílá (Potentilla alba), oman srstnatý (lnula hirta), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), pcháč panonský (Cirsium pannonicum), plicník měkký (Pulmonaria mollis), podkovka chocholatá (Hippocrepis comosa), prasetník plamatý (Hypochaeris maculataa), řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoidess) a kosatec trávovitý (Iris graminea), který zde roste na jedné ze dvou dosud známých lokalit v severní části Bílých Karpat.
Z velkého množství ostatních rostlinných druhů stojí za povšimnutí a zmínku např. bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), hrachor černý (Lathyrus niger), jetel alpínský (Trifolium alpestre), jetel horský (Trifolium montanum), kakost krvavý (Geranium sanguineum), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), kručinka německá (Genista germanica), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), mařinka psí (Asperula cynanchica), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), prvosenka jarní (Primula veris), řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), zvonek klubkatý (Campanula glomerata) a žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium).
Fauna: Na lokalitě byl dosud proveden zoologický průzkum některých skupin hmyzu a drobných zemních savců. Velmi bohatá je fauna polokřídlých (Hemiptera), bylo zde nalezeno přes 100 druhů ploštic, z nichž 5 je uvedeno v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky, např. klopuška karpatská (Macrotylus quadrilineatus), klopuška chrastavcová (Placochilus seladonicus) a pozemka Megalonotus antennatus. Z rovnokřídlých (Orthoptera) zde žije např. cvrček polní (Gryllus campestris), mizející saranče vrzavá (Psophus stridulus)) vázaná svým vývojem na extenzivní pastviny a krátkostébelné trávníky, vzácná marše dvoutečná (Tetrix bipunctata) a také kriticky ohrožená kobylka zavalitá (Polysarcus denticauda), která se hojněji vyskytuje pouze v jižní části Bílých Karpat. Z chráněných druhů brouků byl zjištěn výskyt zlatohlávka tmavého (Oxythyrea funesta) a svižníka polního (Cicindela campestris), významný je nález kozlíčka lískového (Oberea linearis) a pestrokrovečníka včelového (Trichodes apiarius).Typickým druhem Bílých Karpat je klikoroh Donus intermedius, na kostival lékařský je svým vývojem vázaný další nosatec Mogulones diecki. Z plazů byla na lokalitě zaznamenána kriticky ohrožená užovka stromová (Zamenis longissimus) a ještěrka obecná (Lacerta agilis). Z ptáků byl pozorován např. chřástal polní (Crex crex) a ťuhýk obecný (Lanius collurio).
Management, ohrožení: Přírodní památka Kaňúry je jedním z největších, nejvýznamnějších a druhově nejbohatších chráněných území v severní části CHKO Bílé Karpaty. Připravuje se rozšíření o květnaté louky a pastviny „Lásca” a „Javor”, s nimiž by dohromady měla vzniknout nová PR Hrušová dolina. Historie ochrany: V roce 1982 bylo území vyhlášeno jako chráněný přírodní výtvor Kaňoury (vyhláška rady ONV Gottwaldov ze dne 16. 9. 1982, rozloha 6,4724 ha). V roce 1991 bylo přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu Zlín a v roce 1992 převedeno vyhláškou MŽP ČR do kategorie přírodní památka. V průběhu roku 2016 byl připraven návrh na nové vyhlášení území z důvodu potřeby úpravy hranice a zpřesnění parcelního vymezení. Vyhlášeno s upraveným názvem nařízením AOPK ČR č. 4/2017 ze dne 26. 5. 2017 o vyhlášení přírodní památky Kaňúry s účinností od 10. 6. 2017. Natura 2000: Pouze nepatrná část PP Kaňúry o rozloze 0,03 ha je v překryvu s evropsky významnou lokalitou Hrušová dolina (kód CZ0722199, rozloha 98,2995 ha). Předmětem ochrany EVL je starček dlouholistý moravský (Tephroseris longifolia subsp. moravica).
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Antonín, V., Deckerová, H. et Vágner, A. (2009): Makromycety PP Kaňoury. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Antonín, V., Deckerová, H. et Jongepier, J. W. (2010): Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200. ISSN 1211-8788. Batoušek, P. (1984): Zajímavá lokalita teplomilných druhů rostlin na okrese Gottwaldov (Bílé Karpaty). – Zpr. Kraj. Vlast. Muz., Olomouc, 231: 27–29. Cícha, F. (2014): Celoplošné mapování biotopů na katastru Nedašov jako alternativa výsledků programu Natura 2000. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce doc. Ing. Radomír Řepka, Ph.D. Devánová, K., Vincenecová, K. et Fajmon, K. (2015): Botanický průzkum historických a potenciálních lokalit pastarčku dlouholistého moravského (Tephroseris longifolia subsp. moravica). – Ms., pp. 16 + 15. Závěreč. zpráva; depon. in: AOPK ČR, RP SCHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Dvořáková, J. (2009): Společenstva rostlin a plžů lučních stanovišť: analýza vzájemných vztahů a vlivu vybraných faktorů prostředí. – Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Michal Horsák, Ph.D. Brno, 2009, 77 s. plus přílohy. Elsnerová, M. et Batoušek, P. (1984): Maloplošná chráněná území okresu Gottwaldov. – Zprávy Oblastního muzea jihovýchodní Moravy, Gottwaldov. Elsnerová, M. (1995): Vzácné a ohrožené druhy květeny okresu Zlín. – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Elsnerová, M., Krist, J. et Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. – Acta museal., suppl., Zlín. Fajmon, K. [ed.] (2018): Regionální akční plán pro pastarček dlouholistý moravský (Tephroseris longifolia subsp. moravica). – Ms., pp. 35. Závěreč. zpráva; depon. in: AOPK ČR, Praha. Filippov, P. (2006): Botanický inventarizační průzkum PP Kaňoury. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Grüll, F. (1987): Inventarizační průzkum vegetačního krytu CHPV Kaňoury. – Ms., 30 pp. Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Hlobilová, I. (1985): Antropické vlivy v lučních společenstvech Bílých Karpat a rozšíření vstavačovitých. – Diplomová práce, depon. in: Přírod. fak. Univ. Palackého, Olomouc. Hofírková, E. (2023): Rozšíření řepíčku řepíkovitého (Aremonia agrimonoides) v České republice. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Martin Dančák, Ph.D. Holuša, J., Kočárek, P. et Konvička, O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104. Horal, D., Jagoš, B., Resl, K., Uřičář, J., Jongepier, J. W. et Pechanec, V. (2006): Atlas rozšíření vybraných druhů živočichů CHKO Bílé Karpaty. – Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. ISBN 80-903444-3-7. Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M. a kol. (2020): Červený seznam biotopů České republiky. – Příroda 41, 174 pp. ISBN 978-80-7620-043-2. Ježek, J. (2007): Dvoukřídlí (Diptera: Psychodidae). Závěrečná zpráva. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (1995): Botanický inventarizační průzkum PP Kaňoury. – Ms., Depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty. Jongepierová, I. (1999): Rezervace Bílých Karpat – Nedašovské louky. – Bílé Karpaty, Časopis moravsko-slovenského pomezí, Veselí n. M., 3: 20–21. Jongepierová, I. [ed.] (2008): Louky Bilých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4. Jongepierová, I. et Rybka, V. (2005): Metodika monitoringu evropsky významného druhu, starček dlouholistý moravský (Tephroseris longifolia subsp. moravica). – Ms., 6 s. AOPK ČR Praha. Jongepierová, I. et Konvička, O. (2006): Plán péče o přírodní památku Kaňoury na období 2007–2016. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Jongepierová, I., Fajmon, K., Vondřejc, T. E., Jagoš, B. et Žmolík, M. (2017): Plán péče o přírodní památku Kaňúry na období 2017–2026. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Klinkovská, K. (2022): Vysokobylinná vegetace jihomoravské lesostepi. – Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: Mgr. Jan Roleček, Ph.D. Kment, P. (2006): Zpráva o výsledcích inventarizačního průzkumu Ploštic (Hemiptera: Heteroptera) PP Kaňoury (k. ú. Nedašov). – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Konvička, O. (2010): Nové lokality druhů Polysarcus denticauda (Orthoptera: Tettigoniidae) a Stethophyma grossum (Orthoptera: Acrididae) na Moravě (Česká republika). – Acta Carp. Occ., 1: 99, ISSN: 1804-2732. Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. et Jongepierová, I. [eds.] (1992): Chránená krajinná oblasť Biele Bílé Karpaty. – Vydavateľstvo Ekológia, Bratislava, 380 pp Mackovčin, P., Jatiová, M. et al. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. et Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Malenovský, I., Kment, P. et Konvička, O. [eds.] (2012): Species inventories of selected insect groups in the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae, Special issue 96(2): 1–933. Malíková, H. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Bílé Karpaty. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D. Nápravníková, L. (2006): Průzkum a monitoring výskytu drobných zemních savců řádu hlodavců (Rodentia) v PP Kaňoury. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Pazderová, M. (2014): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Hrušová dolina CZ0722199. – AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a krajské středisko Zlín. Piro, Z. a kol. (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v ČR prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie“ za rok 2006. – Ms., depon. in ČSOP, základní organizace 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Roleček, J. (2022): Botanický inventarizační průzkum PP Kaňoury. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Skala, J. (2008): Inventarizace denních motýlů na lokalitě PP Kaňoury. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Skala, J. (2009): Inventarizace nočních motýlů na lokalitě PP Kaňoury. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Spitzer, L. et Beneš, J. (2017): Rozšíření pabourovce jestřábníkového (Lemonia dumi) a pabourovce pampeliškového (Lemonia taraxaci) (Lepidoptera: Brahmaeidae) na Valašsku. – Acta Carp. Occ., 8: 86-96. ISSN: 1804-2732. Staněk, S., Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (1996): Historická květena Bílých Karpat. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště, suppl. 1: 1–198. Šnajdara, P. (1996): Management MZCHÚ Bílé Karpaty 1994–1996. – Ms., depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice. Šnajdara, P., Trávníček, D., Konvička, O., Spitzer, L., Beneš, J. et Šnajdarová, M. [eds.] (2020): Vzácné a ohrožené druhy bezobratlých Zlínského kraje. – 1. vyd. Zlín: Zlínský kraj, 180 pp. Tlusták, V. et Jongepierová, I. (1990): Orchideje Bílých Karpat. – Krajské vlastivědné muzeum Olomouc, 127 pp. Tomášek, J. (1976): Nová lokalita Hippocrepis comosa L. na Moravě. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha 11:48. Trávníček, R. (2001): Chráněná území na Závrší. – In: Vlastivědné kapitoly z Valašskokloboucka. – Valašské Klobouky: Městské muzeum, Muzejní společnost ve Valašských Kloboukách, roč. 2, č. 1/2001. Tyller, Z. (2020): Pravděpodobný záznam výskytu kočky divoké (Felis silvestris) v PP Kaňúry v CHKO Bílé Karpaty. – Acta Carp. Occ. 11: 69–71. ISSN 1804-2732. Vlašín, M. (2009): Užovka stromová v České republice (1). – In: ZOO report profi, odborná příloha ZOO reportu, Brno, červen 2009, s. 1-3. |
| • Aktualizace 11. 3. 2024 | CHKO Bílé Karpaty | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |