Přírodní památka Na letišti
Základní údaje: Přírodní památka Na letišti představuje odstavené rameno (meandr) řeky Moravy v zemědělsky i průmyslově využívané krajině, které je téměř po celém svém obvodu lemované stromovou a křovinnou vegetací. Leží při levém břehu řeky Moravy v nejjižnějším cípu Hornomoravského úvalu blízko Napajedelské brány v nadmořské výšce 184 m n. m. Nachází se asi 180 m jz. od přistávací dráhy letiště Zlín, 800 m ssz. od okraje zástavby v Napajedlích a 1,5 km jz. od železniční stanice v Otrokovicích. Katastrální území Otrokovice. Vyhlášeno 4. 7. 1956 jako státní přírodní rezervace Na letišti, přehlášeno nařízením Okresního úřadu Zlín ze dne 6. 2. 1997. Evidenční kód ÚSOP: 262. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 3,3259 ha. Mapy.cz.
Předmět ochrany: Uchování jednoho z posledních zbytků mrtvých ramen, které kdysi provázely řeku po celém jejím středním toku s charakteristickými vodními a pobřežními druhy rostlin i živočichů. Cíl ochrany: Zachovat jedno z posledních mrtvých ramen řeky Moravy, které má v této průmyslové oblasti mimo jiné i hodnotu po stránce rekreační a krajinářské. Obnovit příznivé podmínky pro výskyt vodních rostlinných druhů. Zlepšit podmínky pro výskyt a další vývoj populací chráněných druhů živočichů, především plazů, obojživelníků a ptáků. Geologie, půdní poměry: Z hlediska geologického členění spadá území do račanské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma vnějších Západních Karpat. Geologický podklad přírodní památky tvoří vsetínské vrstvy zlínského souvrství (svrch. eocén – spod. oligocén), v nichž převažují šedé a zelenošedé vápnité jílovce nad drobovými glaukonitickými pískovci. Na těchto flyšových vrstvách jsou uloženy kvarterní naplaveniny řeky Moravy složené z fluviálních jílovito-písčitých hlín a písčitých štěrků. V nivě Moravy, tedy i v okolí mrtvého ramene, se z povodňových sedimentů vytvořila fluvizem typická, místy také fluvizem glejová.
Flóra a vegetace: Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod je v současnosti v přírodní památce velmi potlačena. Podstatnou měrou je to způsobeno vysazenými nepůvodními druhy býložravých ryb, hospodařením rybářského spolku a značným znečištěním vody řasami. Ve slepém rameni se nacházejí na většině plochy souvislé porosty okřehků (Lemna spp.), které také znemožňují vývoj dalších vodních rostlin. Kotvice plovoucí (Trapa natans), která byla hlavním předmětem ochrany v době zřizování chráněného území a ještě v šedesátých letech 20. stol. zde rostla v hojném počtu, nebyla na lokalitě po řadu let prokázána. Až v roce 2015 tady byly nalezeny dvě sterilní rostliny. Také mnohé další druhy vodních rostlin, např. závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae ), lakušník vodní (Batrachium aquatile) a rdest kadeřavý (Potamogeton crispus ), jsou na ústupu.
Ve společenstvech pobřežních vod a mělčin převládá rákos obecný (Phragmites australis), místy se vyskytuje chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer), ostřice Buekova (Carex buekii), ostřice štíhlá (Carex acuta), rukev obojživelná (Rorippa amphibia), sítina článkovaná (Juncus articulatus ), svízel bahenní (Galium palustre), šípatka střelolistá (Sagittaria sagittifolia ), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata ), šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), šťovík koňský (Rumex hydrolapathum), šťovík přímořský (Rumex maritimus ), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), zblochan vodní (Glyceria maxima), zevar vzpřímený (Sparganium erectum), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica) a další. Z orchidejí byl v roce 1995 nalezen u topolů v břehovém porostu kruštík polabský (Epipactis albensis). Charakter území dokresluje fragment lužního lesa s vrbou křehkou (Salix fragilis) a vrbou bílou (Salix alba) na sz. břehu ramene a především stromová a křovinná vegetace, která je dobře vyvinuta a lemuje celou vodní plochu. Ze stromů převažují topoly (Populus spp.) a vrby (Salix spp.), nachází se zde také několik topolů černých (Populus nigra), dále např. dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior ), jilm drsný (Ulmus glabra), jilm vaz (Ulmus laevis) a olše lepkavá ( Alnus glutinosa), z keřů např. bez černý (Sambucus nigra), brslen evropský (Euonymus europaeus), hlohy (Crataegus spp.), chmel otáčivý (Humulus lupulus), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), svída krvavá (Cornus sanguinea) a trnka obecná (Prunus spinosa). Do okrajových částí břehových porostů zasahuje ze sousedních pozemků i květena plevelová a rumištní.
Fauna: V současné době je lokalita významná jako útočiště obojživelníků. Pozorovány zde byly následující druhy: čolek obecný (Triturus vulgaris), kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis ) a skokan zelený (Rana kl. esculenta). Při březích je možno zastihnout i jednoho zástupce třídy plazů – užovku obojkovou (Natrix natrix). V roce 1994 byl v přírodní památce proveden zoologický inventarizační průzkum, který byl zaměřen především na vodní brouky. Z této skupiny zde bylo zjištěno 51 druhů. Na lokalitě se vedle běžných a široce rozšířených druhů stýkají prvky teplomilné fauny (např. vodomil Hydrochara flavipes) s představiteli zvířeny severnějších oblastí (potápník Hydaticus aruspex). K významnějším nálezům patří také potápník Graphoderus austriacus. Historie využívání území: Řeka Morava v těchto místech původně přirozeně meandrovala a pravidelně se rozlévala do široké říční nivy před jejím vtokem do Napajedelské brány. Odstavené rameno vzniklo umělým zásahem při regulaci řeky na začátku 20. století (v letech 1909–1913). Rameno je rozděleno na dvě části nízkou hrázkou, která je pozůstatkem bývalého napajedelského jezu vybudovaného v tehdejším korytě řeky Moravy kolem poloviny 16. stol. Na levé straně jezu byl na řeku napojen přibližně 2 km dlouhý mlýnský náhon, který sloužil k pohánění vodního mlýna v nedalekých Napajedlích. Náhon je na mapách stabilního katastru z roku 1829 označován jako Mlýnský potok (Mühlbach). Do dnešní doby se z něj zachovalo pouze několik kratších úseků, zbytek byl zavezen odpadem a zasypán (včetně části bezprostředně navazující na chráněné území). V odstaveném rameni se postupem času vytvořila pozoruhodná společenstva rostlin a živočichů a již od 50. let 20. stol. je uváděno jako významná botanická a zoologická lokalita.
Management, ohrožení: Neprůtočné rameno, jako pozůstatek původního říčního meandru, je po jeho odstavení ohroženo postupujícím zazemňováním. Na jeho dně je mocná vrstva bahna a detritu, především v části nad bývalým jezem, je zde také množství popadaných stromů. Čistota vody je na úrovni horší α-mezosaprobity, jak tomu nasvědčuje hojný výskyt živočišných bioindikátorů pijavice hltanovky bahenní (Erpobdella octoculata) a korýška berušky vodní (Asellus aquaticus). Vodní režim v rameni negativně ovlivňuje jak pokles hladiny spodní vody způsobený změnou výšky hladiny v zahloubeném korytě řeky Moravy, tak nedostatek dešťových srážek v posledních letech. Skutečnost, že je slepé rameno situováno v intenzívně zemědělsky i průmyslově využívané krajině, představuje riziko jeho znečištění splachy průmyslových hnojiv a úlety pesticidů, a také odpadními vodami z kanalizací, k čemu již v minulosti docházelo. Severní i západní okraje ramene byly do 80. let 20. stol. zaváženy průmyslovými a stavebními odpady. Stavy vodní makrofytní vegetace zahrnující porosty ponořených nebo na hladině plovoucích rostlin jsou v současnosti neuspokojivé. Byl zde zaznamenán výrazný ústup vzácných a chráněných druhů, především kotvice plovoucí (Trapa natans). K ústupu makrofytní vegetace přispělo hospodaření místního rybářského spolku – vysazování býložravého amura bílého a přímé ničení vodních rostlin jejich vytahováním na břehy. V plánu péče je navrženo mimo jiné odstranění padlých stromů z vodního prostředí, vyřezávání a údržba pobřežních dřevin, introdukce vodních rostlin, údržba břehových porostů a kosení travnaté plochy, v neposlední řadě bude třeba odstraňovat nahromaděné sedimenty ze dna slepého ramene. Na základě jednání s rybářským spolkem (Moravský rybářský svaz, z.s., pobočný spolek Otrokovice) je třeba zajistit v přírodní památce pouze extenzivní hospodaření s vyloučením chovu nepůvodních býložravých ryb (amur, tolstolobik) a dravých ryb, a omezit přímou likvidaci porostů vodních rostlin, zvláště kotvice plovoucí. Rekreační využití: Přírodní památka Na letišti je poměrně snadno dostupná, vede sem krátká odbočka (250 m) z městského turistického okruhu trasa „Kolem letiště“. Okruh začíná u vlakového nádraží v Otrokovicích, vede podél železniční trati a je značený zelenými šipkami. Okruh dále pokračuje od železničního mostu po hrázi Moravy zpět do Otrokovic souběžně s frekventovanou dálkovou cyklostezkou č. 4 (Moravská stezka). Tato cyklostezka je v úseku od podjezdu pod železničním mostem až do Napajedel v současnosti uzavřena z důvodu stavby dálnice D55, a to až do 27. 11 2025, přístup od Napajedel není možný.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
||||||||||||||||||||||
|
Literatura: Batoušek, P. (2012): Plán péče o Přírodní památku Na letišti na období 2013–2022. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Beran, L. (2002): Vodní měkkýši České republiky – rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohrožení a ochrana, červený seznam. – Sborník Přírodovědného klubu v Uh. Hradišti, Supplementum 10, 258 pp. Danišová, J. (2006): Rekonstrukce toku Moravy na Zlínsku a její vliv na režim podzemních vod. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Tomáš Kuchovský. Dostál, I. et Řehánek, T. (1999): Řeka Morava za povodně v červenci 1997 (od pramenné oblasti po ústí do Dunaje). – Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, č. 277, 1999, s. 1–26. Elsnerová, M. et Trávníček, D. (1994): Přírodní památka Na letišti v k. ú. Otrokovice. Botanický a zoologický inventarizační průzkum v roce 1994. – Ms, depon. in: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín. Elsnerová, M., Krist, J. et Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996. Elsnerová, M. et Trávníček, D. (2002): Plán péče o Přírodní památku Na letišti na období 2002–2012. – Ms. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Girgel, M. (2018): Putování za vodou Zlínským krajem. – Zlín: Zlínský kraj, 1. vydání, 172 s. ISBN 978-80-87833-31-5. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Horka, J., Moravec, A., Polášek, A., Vacl, S., Konečný, J., Jelínek, P., Buček, Z. et Kočí, V. (1982): Průzkum SPR Na letišti, kat. úz. Otrokovice, okres Gottwaldov. – Ms., 42s. ČSOP Napajedla; depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Hrabec, J. (1998): Mokřady Hradišťského příkopu VI. (Ramena Na letišti a Svezené.). – Veronica, Brno, (12)3: 38–39 . Hrabec, J. (1998): Mokřady Hradišťského příkopu VII. (Ramena Mlýnský náhon, V Hejným a Pahrbek). – Veronica, Brno, (12)4: 38. Hrabec, J. (1998): Příspěvek k výskytu kotvice plovoucí Trapa natans L.) v Hradišťském příkopu. – Sborn. Přírodověd. Klubu Uherské Hradiště 3: 4–7. Hrabec, J. et al. (2017): Zvláště chráněná území přírody Zlínského kraje. – Vydání první. Zlín: Krajský úřad Zlínského kraje, 265 pp. ISBN 978-80-87833-26-1. Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Jindra, I. (2015): Přírodní památka Na letišti v katastrálním území Otrokovice. Botanická inventarizace. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Jindra, I. (2017): Trapa natans L. – In: Hadinec, J. et Lustyk, P. [eds.] (2017): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XV. Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 52: 117–118. Kouřil, Z. (1970): Podzemní vody údolí řeky Moravy. – Studia geographica 10, sv. III., Brno. Kříž, A. (1905): O regulaci Moravy vůbec a u Napajedel zvláště. – Přednášková knihovna České hospodářské společnosti pro mark. moravské v Brně, č. 30, 17 s. Mackovčin, P., Jatiová, M. et al. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. et Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha. Marvan, P. et Heteša, J. (2000): Mikro- a makrovegetace odstavených ramen řeky Moravy. – In: Ekologie aluviálních tůní a říčních ramen: sborník příspěvků z konference pořádané 2.–3. 3. 2000 Botanickým ústavem AV ČR v Lužnici u Třeboně. – Vyd. 1. Průhonice: Botanický ústav AV ČR. ISBN 80-86188-08-6. 53–112. Papoušek, Z., Valík, R., Ševčík, A. (1968): Zpráva o inženýrskogeologickém a hydrologickém průzkumu pro generální ředitelství průplavu DOL větev dunajská. – Brno – Gottwaldov, duben 1968, č. archivní 357, v n. p. Geotest Brno. Petrová, M. (2005): Vodní a pobřežní vegetace odstavených ramen Moravy mezi Otrokovicemi a Kostelany. – Diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Unar, CSc. Potyš, P. (2022): Kanál Dunaj-Odra, střety s územní ochranou přírody. – Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Mgr. Peter Mackovčin, Ph.D. Sedláčková, D. (1980): Botanický inventarizační průzkum SPR Na letišti. – Ms., depon. in: AOPK ČR, Praha. Sloup, J. (1968): Inženýrskogeologický a hydrologický průzkum pro generální ředitelství průplavu DOL větev dunajská. – Brno, květen 1968, č. archivní 3575, n. p. Geotest Brno. Sovičková, M. (2011): Charakteristika arachnocenóz na území PP Na letišti (Otrokovice). – Bakalářská práce. Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí: RNDr. Zdeněk Majkus, CSc. Svoboda, S. (1971): Posouzení stavu přírodní reservace "Na letišti". – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Šindelářová, M. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Kroměřížska. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D. Štěrbová, J. (2007): Vývoj regulace koryta řeky Moravy v I. pol. 20. století. – Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědná fakulta, Katedra geografie, ved. práce RNDr. Renata Pavelková Chmelová, Ph. D. Tomášek, J. (1950): Mrtvá ramena řeky Moravy v gottwaldovském okrese. – Ochr. Přír. 5: 121–124. Veselý, D. (2005): Revitalizace odstavených ramen v urbanizované i neurbanizované krajině. – In: Sborník z konference Říční krajina 2005: [River landscape 2005]: 3. ročník pracovní konference se zaměřením na problematiku řek a okolní krajiny. – Olomouc: Univerzita Palackého, s. 378–381. Vítková, D. (2016): Využití a revitalizace bývalých říčních ramen u Otrokovic a Napajedel. – Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí. Vedoucí práce: RNDr. Petr Hekera, Ph.D. Vondráčková, J. (1968): Rostlinstvo na reservaci Na letišti u Otrokovic. – Ms., depon. in: AOPK ČR. |
| • Aktualizace 27. 3. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |