Přírodní rezervace Uhliska

Mokřadní louka se suchopýrem v přírodní památce Uhliska (13. 5. 2003), foto © Zdeněk Podešva

Mokřadní louka se suchopýrem v přírodní rezervaci Uhliska (13. 5. 2003)

Základní údaje: Přírodní rezervace Uhliska představuje mokřadní louky s tůněmi v nivě podél meandrujícího Černého potoka v délce asi 1,5 km. Nachází ve Zlínské vrchovině (okrsek Kudlovská vrchovina) asi 1 km severovýchodně od obce Doubravy, v nadmořské výšce 317 až 360 m n. m. Katastrální území Doubravy. Zřízeno vyhláškou Okresního úřadu Zlín ze dne 1. 10. 1991 jako CHPV Uhliska o původní rozloze 13,6086 ha, přehlášeno v roce 1997 jako PP Uhliska, naposledy nově vyhlášeno jako přírodní rezervace Uhliska nařízením Zlínského kraje č. 3/2019 ze dne 9. 12. 2019. Evidenční kód ÚSOP: 1433. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 14,2509 ha, rozloha ochranného pásma 20,9421 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Společenstva cenných pcháčových luk, širokolistých suchých trávníků a údolních jasanovo – olšových luhů s výskytem mnoha vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zejména pak evropsky významných druhů motýlů modráska očkovaného (Phengaris teleius) a modráska bahenního (Phengaris nausithous).


Prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata)		Kozlík (Valeriana sp.), PR Uhliska

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen paleogenními horninami vsetínských vrstev (eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Vápnité jílovce a drobové glaukonitické pískovce jsou překryty deluviálními písčitými hlínami a fluviálními sedimenty. Půdním typem v nivě Černého potoka je fluvizem glejová, na svazích pak pseudoglej typický.

Flóra a vegetace: Přirozenou osou celého území je meandrující Černý potok, ke kterému z obou stran přiléhají mokřady a podmáčené louky, z části je niva zarostlá olší lepkavou (Alnus glutinosa). Vegetaci v nivě potoka tvoří mokřadní pcháčové louky svazu Calthion, ze vstavačovitých se zde vyskytují prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), který zde byl objeven až v roce 1995, z dalších druhů např. pcháč potoční (Cirsium rivulare), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), šáchor hnědý (Cyperus fuscus), kozlík (Valeriana sp.), mokřadní druhy ostřic (Carex spp.) a sítin (Juncus spp.), místy zarůstá lokalita rákosem obecným (Phragmites australis).

Tůňka v přírodní rezervaci Uhliska (květen 2003)

Na vzdálenějších místech od potoka přecházejí mokré louky pozvolna ve středně vlhké a v nejvýše položených partiích na mírných svazích se nacházejí suchá stanoviště při lesních okrajích. Floristická skladba odpovídá vegetaci přepásaných karpatských luk a suchých pastvin asociace Anthoxantho-Agrostietum, zastoupen je zde např. jetel horský (Trifolium montanum), dobromysl obecná (Origanum vulgare), modřenec chocholatý (Muscari comosum), plicník měkký (Pulmonaria mollis), prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata) a jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella). V okolních lesích se vyskytuje okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) a lilie zlatohlavá (Lilium martagon).

Fauna: Zoologický inventarizační průzkum byl zaměřen na vodní brouky (Trávníček 1994). Zaznamenáno zde bylo 45 druhů náležejících k šesti čeledím. Nález vodomila Cercyon sternalis patřil k prvním známým údajům o jeho výskytu na území České republiky (Boukal & Trávníček, 1995). Za zmínku stojí i vzácný drobný potápník Hydroporus ferrugineus. Již dříve byla sledována fauna střevlíkovitých brouků (Carabidae), bylo zjištěno 34 druhů, např. střevlík zrnitý (Carabus granulatus), střevlík fialový (Carabus violaceus) a střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri). V nahodilých sběrech ostatních čeledí bylo určeno dalších 32 druhů, celkem tedy bylo na tomto území zjištěno na 111 druhů brouků. Z motýlů se zde vyskytují dnes již vzácné a mizející druhy mokřadů, modrásek bahenní (Phengaris nausithous) a modrásek očkovaný (Phengaris teleius), dále např. ohniváček černočárný (Lycaena dispar) a hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia). Významným prvkem arachnofauny je křižák pruhovaný (Argiope bruennichi), který v posledních letech osidluje nové lokality v teplejších oblastech ČR.

Hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia), PR Uhliska (13. 5. 2003)

Čistá voda v potoce, systém přehrazených příkopů a vybudované tůně umožňují výskyt ohrožených druhů obojživelníků. Byli zde nalezeni mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus alpestris), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan ostronosý (Rana arvalis), rosnička zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo) a kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). V potoce se také vyskytuje populace raka říčního (Astacus astacus). Z plazů byla zjištěna ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) a užovka hladká (Coronella austriaca), z ptáků je pozoruhodný výskyt krutihlava obecného (Jynx torquilla) a ťuhýka obecného (Lanius collurio).

Lesnictví: Při prvním vyhlášení byl součástí chráněného území i lesní porost Velká bučina představující zbytek zachovalé staré bučiny o rozloze 1,72 ha, který se nachází asi 400 m západně od současné hranice přírodní rezervace. Niva potoka je zčásti zarostlá náletem olše lepkavé, z obou stran je obklopena převážně listnatými lesy (dubohabřiny), částečně i smrčinami.

Management, ohrožení: Péče o toto zvláště chráněné území je zaměřena na likvidaci náletu dřevin na loukách, obnovení kosení většiny luk a údržbu několika tůněk a hrází. Již dříve byly původní odvodňovací příkopy při svém ústí do potoka přehrazeny a několika dalšími hrázkami je v nich zadržována voda. Pravidelné kosení mokřadních luk a odstraňování náletových dřevin je prováděno za použití lehké mechanizace. Seno je z části stahováno mimo rezervaci a z části kompostováno v lužních olšinách přímo v lokalitě. Zvláštní pozornost je věnována ploše s výskytem silně ohroženého druhu prstnatce pleťového. Jednotlivé exempláře jsou vyznačeny již v době květu a během kosení obsečeny, aby bylo umožněno dozrání a vysemenění. Vybrané plochy jsou koseny mozaikovitým způsobem v rozdílných časových obdobích (červen až srpen) kvůli rozdílné fenologii ohrožených rostlin a živočichů, zejména motýlů (modrásek bahenní, m. očkovaný a ohniváček černočárný). Za účelem posílení populací obojživelníků a také k vytvoření vhodných podmínek pro rozmnožování vážek bylo na lokalitě vyhloubeno několik tůní.

Management přírodní rezervace Uhliska provádí místní základní organizace Českého svazu ochránců přírody Zelené údolí v Doubravách, jejíž aktivity zde probíhají od roku 1990. Kromě členů ZO ČSOP zajišťují údržbu také studenti Gymnázia Zlín v rámci aktivity Ekoklubu. Lokalita Uhliska spolu se širším okolím celého údolí tak slouží zároveň jako biologická laboratoř pro teoretické i praktické studium ekosystémů. Louky kolem přírodní rezervace jsou v současnosti využívány jako pastviny pro hovězí dobytek a jsou zajištěny elektrickými ohradníky. Díky soustavné péči pracovníků ochrany přírody ve spolupráci s některými vlastníky, uživateli a ekologickými iniciativami se stav území neustále zlepšuje. V horní části území se nachází Garlíkova studánka.

Historie: Lokalita pravděpodobně vznikla v pozdním středověku vyklučením lesů za účelem pálení dřevěného uhlí, čemuž napovídá název lokality. Později byly takto vzniklé plochy využívány jako dvojsečné louky. Pro těžkou mechanizaci však nebyly přístupné, asi od konce 60. let 20. stol. přestaly být pravidelně koseny a zarůstaly náletem olší. Přilehlé mezofytní louky byly pravidelně hnojeny. V roce 1983 byly rozorány a znovu osety. Byla provedena tzv. „obnova”, což mělo za následek úplné vymizení citlivých ohrožených druhů orchidejí, vstavače bledého (Orchis pallens), vstavače kukačky (Orchis morio) a prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina). Vlastní mokřadní louky byly narušeny o rok později vyhloubením čtyř odvodňovacích příkopů, což způsobilo redukci populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis).

Natura 2000: Stávající přírodní rezervace Uhliska tvoří jádrové území Evropsky významné lokality Uhliska (kód CZ0723403) v kategorii PP o celkové rozloze 50,6735 ha. Lokalita představuje dochovaný komplex nivních částečně podmáčených luk v meandrech Černého potoka s přiléhajícími přirozenými i uměle vytvořenými mokřady. Předmětem ochrany jsou populace modráska bahenního (Phengaris nausithous) a modráska očkovaného (Phengaris teleius).

Niva Černého potoka s PR Uhliska (květen 2003)

Literatura:

Beneš, J., Růžička, J. et Spitzer, L. (2019): Novodobá expanze soumračníka podobného (Pyrgus armoricanus [Oberthür, 1910]) v České republice (Hesperiidae, Lepidoptera). – Acta Carp. Occ., 10: 74–85. ISSN: 1804-2732.

Boukal, M. a Trávníček, D. (1995): Faunistic records from the Czech republic - 24. - Klapalekiana, 31: 65-68, Praha.

Daněk, P. (2011): Vegetační charakteristika geograficky významných prvků květeny Zlínska. – Bakalářská práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.

Elsnerová, M., Krist, J., Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Girgel, M. (2018): Putování za vodou Zlínským krajem. - Zlín: Zlínský kraj, 1. vydání, 172 s. ISBN 978-80-87833-31-5.

Hájková, J. (2007): Přírodní poměry a flóra území jižně od Zlína. - Bakalářská práce, Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Vít Grulich, CSc.

Holánková, J. (2009): Flóra území jižně od Zlína. – Diplomová práce. Depon. in: Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.

Jindra, I. (2005): Botanická inventarizace Přírodní památky Uhliska v k. ú. Doubravy v roce 2005. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Kandrnálová, D. (2019): Závěrečná zpráva z inventarizace coleopter (Carabidae, Cerambycidae, Buprestidae, Silphidae, Cleridae, Staphylinidae, Scarabaeidae, Meloidae) za rok 2019 – PP Uhliska. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 231.

Pavelčíková (Králová), L., Pavelčík, P. (2013): Plán péče o přírodní památku Uhliska (návrh na přehlášení) na období 2013–2023. Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Schneider, J. (2012): Plán péče o přírodní rezervaci Uhliska na období 2013–2022. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Schneider, J. (2019): Plán péče o přírodní rezervaci Uhliska na období 2020–2030. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Šnajdara, P. (1996): Motýli "Zeleného údolí u Doubrav" (inventarizační průzkum). – Ms., Správa CHKO Bílé Karpaty, depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Šnajdara, P. (2006): Monitoring modráska očkovaného (M. teleius) na lokalitě Uhliska (Zlínský kraj) v roce 2006. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Šnajdara, P. et al. (1990): Výsledky přírodovědného inventarizačního průzkumu komplexu Zeleného údolí u Doubrav okr. Zlín 1989–1990. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Trávníček, D. (1994): Vodní brouci (Coleoptera: Hydradephaga, Hydraenidae, Hydrophilidae, Elmidae) mokřadu Uhliska u obce Doubravy. Acta Museal., ser. B, 5:12-19. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Trávníček, D. et Elsnerová, M. (2002): Plán péče na období 2002–2012 pro zvláště chráněné území PP Uhliska. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Veselý, J. [ed.] (2011): Inventarizační průzkum EVL Uhliska z oboru lepidopterologie (modrásek bahenní, modrásek očkovaný). Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Zapletal, M. (2018): Inventarizační průzkum motýlů v roce 2018 – PP Uhliska. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

• Aktualizováno 9. 8. 2021

Úvodní stránka

Nahoru

Zpět