Přírodní památka Pod DrdolemZákladní údaje: Přírodní památka Pod Drdolem je tvořena úzkým pásem louky a lesa v délce asi 125 m, orientovaným ve směru východ-západ. Nachází se pod vrcholem kóty Drdol (540 m n. m.) ve Vizovické vrchovině, po pravé straně cesty na Drdol, asi 4 km jihovýchodně od středu obce Želechovice nad Dřevnicí, v nadmořské výšce 435 až 440 m. Katastrální území Želechovice nad Dřevnicí. Vyhlášeno Výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 29. 12. 1972 jako chráněné naleziště Pod Drdolem o výměře 0,25 ha. Evidenční kód ÚSOP: 564. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková výměra 0,25 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Bohatá populace silně ohroženého vstavače bledého (Orchis pallens), který se v okolí Zlína vyskytuje jen na několika lokalitách, výskyt dalších zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin.
Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen paleogenními horninami vsetínských vrstev (eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Převažují vápnité jílovce nad drobovými glaukonitickými pískovci. Půdním typem je kambizem typická, varieta kyselá, ojediněle kambizem pseudoglejová. Flóra a vegetace: Lesní vegetaci přírodní památky Pod Drdolem tvoří porosty blízké karpatským dubohabřinám svazu Carpinion, asociace Carici pilosae-Carpinetum. Ve stromovém patře jsou dominantními dřevinami zejména buk lesní (Fagus sylvatica), dub zimní (Quercus petraea) a lípa srdčitá (Tilia cordata), dále je přimísen javor babyka (Acer campestre), javor klen (Acer pseudoplatanus), habr obecný (Carpinus betulus) a třešeň ptačí (Cerasus avium), v keřovém patře se vyskytuje lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Na floristické skladbě bylinného podrostu se podílejí druhy charakteristické pro světlé listnaté lesy s výrazným jarním aspektem. Roste zde např. sasanka hajní (Anemone nemorosa), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), orsej jarní (Ficaria verna), hrachor jarní (Lathyrus vernus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), svízel vonný (Galium odoratum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), árón východní (Arum cylindraceum) aj.
Na okraji lesního porostu se vyskytuje poměrně hojně lilie zlatohlavá (Lilium martagon) spolu se vstavačem bledým (Orchis pallens), který se však rozšířil především do luční části území, kde vytváří poměrně bohatou populaci čítající desítky jedinců. Z dalších chráněných druhů vstavačovitých (Orchidaceae) zde ojediněle roste vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera) a nalezen byl i kriticky ohrožený vemeníček zelený (Coeloglossum viride). V luční části se dále nacházejí druhy polokulturních a kulturních luk a pastvin, jako je zběhovec plazivý (Ajuga reptans), řebříček obecný (Achillea millefolium), šťovík kyselý (Rumex acetosa), svízel syřišťový (Galium verum), svízelka lysá (Cruciata glabra), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), chrpa luční (Centaurea jacea), světlík lékařský (Euphrasia rostkoviana) a zárazy (Orobanche sp.), z trav psárka luční (Alopecurus pratensis), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), sveřep větevnatý (Bromus ramosus), srha laločnatá (Dactylis glomerata), jílek vytrvalý (Lolium perenne), lipnice obecná (Poa trivialis), lipnice luční (Poa pratensis) a další. Fauna: Podrobný zoologický průzkum nebyl dosud prováděn. Území je refugiem četných druhů hmyzu, zejména brouků a motýlů. Vyskytují se zde běžnější druhy brouků, např. kousavec hlodavý (Rhagium mordax) a tesařík černošpičký (Stenurella melanura), z denních motýlů byli pozorováni např. babočka bílé C (Polygonia c-album), babočka bodláková (Vanessa cardui), perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia), ohniváček celíkový (Lycaena virgaureae), okáč pýrový (Pararge aegeria), vzácnější ostruháček jilmový (Satyrium w-album), žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni) aj.
Lesnictví: Menší část chráněného území se nachází na okraji listnatého lesa s převahou buku lesního (Fagus sylvatica) a dubu zimního (Quercus petraea). Při probírkách v lesním porostu by bylo vhodné ponechat vzrostlé buky. Management, ohrožení: Přírodní památka Pod Drdolem je nejbohatším nalezištěm vstavače bledého na Zlínsku. Vstavač se v poslední době rozšířil jak do části obhospodařované louky na severní straně lokality, tak i do přilehlého okraje lesa na jižní straně a jeho populace výrazně vzrůstá. Proto bylo již v roce 1994 navrženo rozšířit plochu chráněného území na 0,40 ha. Péče o chráněné území spočívá především v pravidelném kosení lučních porostů a odstraňování náletových dřevin. Hranice chráněného území jsou na louce vyznačeny tyčovým značením, aby nedocházelo k poškozování lokality těžkou zemědělskou technikou při kosení sousední intenzívně obhospodařované části louky. Území je z této sousední plochy také nepříznivě ovlivňováno expanzí kulturních druhů trav. Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
Literatura: Elsnerová, M., Krist, J. & Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996. Grüll, F. (1984): Inventarizační průzkum vegetačního krytu přírodní rezervace Pod Drdolem u Želechovic. Ms., depon. AOPaK ČR, Praha. Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 224. Sedláčková, M. (2020): Potenciál přírodního parku Vizovické vrchy pro realizaci terénní výuky z geografie. – Bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce: RNDr. Aleš Létal, Ph.D. |
• Aktualizováno 9. 9. 2018 | Úvodní stránka | Zpět |