Přírodní památka Jalovcová louka

Přírodní památka Jalovcová louka (22. 5. 2022)

Základní údaje: Přírodní památka Jalovcová louka představuje zachovalé porosty jalovce obecného na bývalé pastvině na severovýchodním okraji Vizovické vrchoviny (podcelek Zlínská vrchovina, okrsek Všeminská vrchovina). Nachází se na jihovýchodním svahu kóty Skalky (476 m n. m.) v nadmořské výšce 415 až 460 m n. m., asi 350 m západně od obecního úřadu v Trnavě. Katastrální území Trnava u Zlína, přírodní park Hostýnské vrchy. Vyhlášeno 16. 4. 1987 jako CHPV Jalovcová louka, naposledy přehlášeno nařízením okresního úřadu Zlín ze dne 6. 2. 1997. Evidenční kód ÚSOP: 1427. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 2,8348 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Teplomilná společenstva původní pastvinné vegetace na svažitém území s bohatým výskytem jalovce obecného (Juniperus communis).

Cíle ochrany: Obnova a stabilizace pastvin s jalovcem obecným a uchování rostlinného společenstva pastvinného typu. Obnova karpatské dubohabřiny se svými typickými druhy.

Vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)		Černýš hřebenitý časný (Melampyrum cristatum var. solstitiale)

Přírodní památka Jalovcová louka (22. 5. 2022)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří flyšové horniny račanské jednotky magurské skupiny příkrovů Západních Karpat. Převažují zde šedé až zelenošedé vápnité jílovce nad drobovými glaukonitickými pískovci vsetínských vrstev zlínského souvrství (svrchní eocén – spodní oligocén). Půdním typem je kambizem mesobazická, silně kyselá.

Skupina jalovce obecného (Juniperus communis) v přírodní památce Jalovcová louka (17. 6. 2003)

Flóra a vegetace: Území je cenné jako zbytek původní vegetace suchých pastvin a přepásaných karpatských luk s bohatým výskytem jalovce obecného (Juniperus communis) v místech někdejší extenzívní pastvy. Floristická skladba sušších lučních stanovištích odpovídá vegetaci poháňkových pastvin svazu Cynosurion cristati, kterou představují společenstva karpatských psinečkových pastvin asociace Anthoxantho odorati-Agrostietum tenuis. Vlivem dlouhodobé absence pastvy je však jejich druhová skladba pozměna. Tyto porosty se postupně přeměňují na krátkostébelnou louku, pouze místy se zachovaly druhově bohaté nízkostébelné porosty.

Na louce bylo nalezeno několik vzácnějších druhů rostlin, jako např. černohlávek dřípený (Prunella laciniata), černýš hřebenitý časný (Melampyrum cristatum var. solstitiale), hvozdík svazčitý (Dianthus armeria), jetel alpínský (Trifolium alpestre), jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon) a růže galská (Rosa gallica), z orchidejí kruštík širolistý (Epipactis helleborine) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia).

Prvosenka jarní (Primula veris)		Růže galská (Rosa gallica)

Dále se zde vyskytují četné běžné i teplomilnější druhy, např. bukvice lékařská (Betonica officinalis), čičorka pestrá (Securigera varia), devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), chlupáček Bauhinův (Pilosella bauhini), chlupáček zední (Pilosella officinarum), jehlice trnitá (Ononis spinosa), jetel horský (Trifolium montanum), jetel ladní (Trifolium campestre), jetel prostřední (Trifolium medium), jetel zlatý (Trifolium aureum), klinopád obecný (Clinopodium vulgare), kručinka barvířská (Genista tinctoria), kručinka německá (Genista germanica), krvavec menší (Sanguisorba minor), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), mochna sedmilistá (Potentilla heptaphylla), ostřice horská (Carex montana), ostřice jarní (Carex caryophyllea), prvosenka jarní (Primula veris), prvosenka vyšší (Primula elatior), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), svízel nízký (Galium pumilum), šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), vítod chocholatý (Polygala comosa), zběhovec lesní (Ajuga genevensis), zeměžluč lékařská (Centaurium erythraea), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), zvonek klubkatý (Campanula glomerata) a zvonek rozkladitý (Campanula patula).

Skupina borovic v přírodní památce Jalovcová louka (22. 5. 2022)

Ze stromů a keřů jsou na louce zastoupeny kromě jalovce obecného (Juniperus communis) i další dřeviny, které se zde začaly nekontrolovaně šířit z náletů po ukončení pastvy a potlačují porosty jalovce i bylinnou vegetaci. Jedná se především o borovici lesní (Pinus sylvestris), smrk ztepilý (Picea abies), břízu bělokorou (Betula pendula), dub letní (Quercus robur), javor babyku (Acer campestre), jeřáb břek (Sorbus torminalis), hlohy (Crataegus sp.) a růži šípkovou (Rosa canina). Především ve východní části území se nachází souvislý lesní porost náletového původu, jehož vegetace se blíží karpatským dubohabřinám svazu Carpinion betuli. V bylinném patře se  vyskytuje např. bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kopytník evropský (Asarum europaeum), plícník lékařský (Pulmonaria officinalis), pryšec sladký (Euphorbia dulcis) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides).

Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius)

Fauna: Podrobnější zoologické průzkumy lokality zatím nebyly provedeny, lze očekávat především řadu zástupců teplomilnějších druhů bezobratlých. Významně je reprezentována entomofauna, především druhy motýlů vázanými na jalovce a křoviny, jedná se např. o nehojný druh píďalky zejkovce šeříkového (Apeira syringaria). Z denních motýlů byli pozorováni např. otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), okáč voňavkový (Brintesia circe), perleťovec ostružinový (Brenthis daphne) a vzácný soumračník čárkovaný (Hesperia comma), hojně se také vyskytují vřetenušky (Zygaena spp.) a zelenáčci (Adscita spp.). Nápadné druhy brouků reprezentuje např. střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri) a střevlík kožitý (Carabus coriaceus), největší zástupce čeledi střevlíkovitých v České republice. Z čeledi vrubounovitých (Scarabaeidae) se hojně vyskytuje zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata). V jalovcích s oblibou hnízdí konopka obecná (Carduelis cannabina), ze savců žije v přírodní památce např. veverka obecná (Sciurus vulgaris) a srnec obecný (Capreolus capreolus).   

Lesnictví: Chráněné území se nachází na několika parcelách evidovaných jako lesní pozemky s dřevinami převážně náletového původu.

Jalovec obecný (Juniperus communis) v PP Jalovcová louka (29. 10. 2002)		Plody jalovce obecného (Juniperus communis), lidově jalovčinky

Management, ohrožení: V minulosti byla větší část lokality využívána jako extenzivní pastvina. Ještě na leteckých snímcích z 50. let 20. stol. je zde patrné bezlesí obklopené drobnými políčky a loukami. Po ukončení pastvy a opuštění tradičních způsobů obhospodařování začalo celé území zarůstat náletovými dřevinami. Pouze občas byla využívána dodnes dobře zřetelná cesta, která sloužila hlavně k přehánění dobytka na sousední pastviny. Nad cestou se nachází starý sad s krajovými odrůdami ovocných dřevin.

Spodní okraj přírodní památky Jalovcová louka (22. 5. 2022)

Stávající způsob managementu spočívá v postupných regulačních zásazích ve prospěch výskytu jalovce, který příliš nesnáší zastínění. Jalovec obecný je hodnocen jako ohrožený druh naší květeny, také na Zlínsku jeho lokalit v minulosti značně ubylo. PP Jalovcová louka je tak jedním z posledních zbytků jeho bohatších nalezišť v okolí Zlína. Při prováděných údržbách chráněného území jsou odstraňovány dřeviny z náletů, především borovice a ostružiníky, travní porosty jsou pravidelně koseny. Bylo by vhodné doplnit do péče o přírodní památku občasnou pastvu ovcí spojenou s následným kosením nedopasků a navrátit tak lokalitě původní charakter extenzívní pastviny.

Střední část přírodní památky Jalovcová louka (22. 5. 2022)

Přírodní památka je poněkud hůře dostupná, nevede k ní žádná značená turistická či naučná stezka. Jako orientační bod v terénu dobře poslouží vysílač na vrcholu Skalky, od kterého je PP Jalovcová louka vzdálena cca 100 m jihovýchodně. U vysílače se nachází také turistický přístřešek s ohništěm.

Horní okraj přírodní památky Jalovcová louka (22. 5. 2022)