Přírodní památka Bzová

Přírodní památka Bzová (15. 10. 2002)

Základní údaje: Přírodní památka představuje zachovalý lesní porost ve vrcholových partiích kóty Bzová (622 m n. m.) v jihozápadní části Hostýnských vrchů (celek Hostýnsko-vsetínská hornatina, okrsek Rusavská hornatina). Nachází se v nadmořské výšce 595 až 622 m n. m., asi 2 km severně od hradu Lukov a 2,5 km severozápadně od obce Vlčková. Katastrální území Vlčková, Přírodní park Hostýnské vrchy. Vyhlášeno 16. 4. 1987. Evidenční kód ÚSOP: 1423. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/druhy. Celková rozloha: 2,6761 ha (podle plánu péče). Mapy.cz.

Přírodní památka Bzová (5. 5. 2004)

Předmět ochrany: Zachování původní druhové skladby dřevin a podrostu v lesním typu lipové javořiny (Tilieto-Aceretum) a jedlové bučiny (Abieto-Fagetum) pralesovitého charakteru na magurském flyši.

Geologie, půdní poměry: Z hlediska geologického členění spadá území do račanské jednotky magurské skupiny příkrovů flyšového pásma vnějších Západních Karpat. Geologický podklad přírodní památky tvoří lukovské vrstvy soláňského souvrství (svrchní paleocén), v nichž převažují hrubě lavicovité arkózové pískovců nad jílovci. Místy se v nich nacházejí polohy slepenců, které obsahují valouny exotického materiálu. Napříč, přibližně středem plochy, se táhne balvanitý vrcholový hřeben. Půdním typem jsou kambizemě.

Přírodní památka Bzová (5. 5. 2004)

Flóra a vegetace: Lesní vegetaci přírodní památky Bzová tvoří společenstva květnatých bučin asociace Dentario enneaphylli-Fagetum. Ve stromovém patře převládá buk lesní (Fagus sylvatica), přimíšen je javor klen (Acer pseudoplatanus), vtroušeně jilm drsný (Ulmus glabra), lípa srdčitá (Tilia cordata) a smrk ztepilý (Picea abies). Keřové patro je vyvinuto pouze místy a je tvořeno především zmlazením buku. V bylinném patře rostou běžné druhy karpatské květeny, jako např. bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), čistec lesní (Stachys sylvatica), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), lýkovec jedovatý ( Daphne mezereum), mléčka zední (Mycelis muralis), papratka samičí (Athyrium filix-femina), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), svízel vonný (Galium odoratum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), violka lesní (Viola reichenbachiana) a vrbina hajní (Lysimachia nemorum). Především na kořenových nábězích a kmenech buků je vyvinuto mechové patro.


PP Bzová (15. 10. 2002)		PP Bzová (15. 10. 2002)

Fauna: Podrobnější zoologické průzkumy nebyly dosud provedeny. Na porosty pralesovitého charakteru se soušemi, padlými a trouchnivějícími kmeny jsou vázány četné druhy bezobratlých. Z měkkýšů byl nalezen modře zbarvený druh nahého plže – modranka karpatská (Bielzia coerulans). Vhodné podmínky zde nachází také řada druhů ptáků, jako např. holub doupňák (Columba oenas), holub hřivnáč (Columba palumbus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), strakapoud velký (Dendrocopos major), datel černý (Dryocopus martius), brhlík lesní (Sitta europaea), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a krahujec obecný (Accipiter nisus).

Mechy v přírodní památce Bzová (15. 10. 2002)

Lesnictví: Lesní porost je tvořen převážné silnou bukovou kmenovinou s příměsí javoru klenu, na jižním svahu navíc přistupuje jilm drsný. Stáří porostu je odhadováno asi na 180 let (vztaženo k roku 2024). V území byla dříve hojnější jedle, která zde v důsledku exhalací v ovzduší již vymizela. Lokalita je otevřena do volné krajiny a lesní porosty jsou tak vystaveny extrémním účinkům povětrnostních vlivů. Po celé ploše jsou roztroušeni četní netvární jedinci, pahýly po ulomených kmenech a vývraty, které dodávají území charakter pralesa. Na několika místech bukový porost přirozeně zmlazuje, nejvíce pak v západní části území. Naopak nežádoucí je silné zmlazení stanovištně nepůvodního smrku ztepilého, které bude třeba pro zachování předmětu ochrany redukovat.


PP Bzová (15. 10. 2002)		PP Bzová (5. 5. 2004)

Management, ohrožení: Jedle bělokorá je velmi citlivá na zvýšený obsah průmyslových exhalací v ovzduší (zejména pak na oxidy síry a dusíku) a z našich lesů na původních stanovištích již téměř vymizela. V lesních porostech Bzové většina ze vzrostlých stromů v průběhu asi dvaceti let na konci 20. stol. uschla, podobně je tomu i v ostatních chráněných bučinách s vtroušenou jedlí v Hostýnských vrších. Na jejich místě dnes nalezneme většinou již padlé a ztrouchnivělé kmeny. Přirozené zmlazení dřevin, především listnáčů, je zde silně potlačeno v důsledku přemnožení spárkaté zvěře, která svým okusem narušuje jak přirozenou obnovu lesa, tak i bylinné patro. Bude vhodné uměle dosadit jedli bělokorou se zajištěním její ochrany proti okusu zvěří.

Přírodní památka Bzová je jednou ze zastávek na naučně stezce, která vychází z Lukova. Návštěvníky zavede i k dalším chráněným územím v okolí Lukova (PP Bezedník, PP Ondřejovsko, PP Chadná dolina a PP Vela) a seznámí je tak s nejhodnotnějšími partiemi této části Hostýnských vrchů.

Přírodní památka Bzová (5. 5. 2004)

Literatura:

Elsnerová, M., Krist, J. et Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178.

Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Hlinková, D. (2014): Aktualizace mapovacího okrsku cz2765. Aktualizace vrstvy mapování biotopů ČR. – AOPK ČR, Praha.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3.

Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s.

Jurová, A. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Zlínska. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček.

Kubíčková, H., Smutná, M. et Schneider, J. (2011): Plán péče pro přírodní památku Bzová na období 2012–2021. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Kuželová, I. (1999): Lesní vegetace Hostýnských vrchů (Forest vegetation of Hostýnské vrchy Mts.). – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce M. Chytrý.

Mackovčin, P., Jatiová, M. et al. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. et Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Novák, J. et Novák, M. (2010): Rozšíření vřetenatky moravské Vestia ranojevici moravica (Brabenec, 1952) v Hostýnských vrších – 1. díl. – Malacologica Bohemoslovaca, 9: 21–25. Online serial at <http://mollusca.sav.sk> 24-October-2010.

Sedláček, V. (2020): Plán péče o přírodní památku Bzová na období 2022–2031. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín.

Schneider, J., Kozumplíková, A., Lampartová, I. et Pazderová, M. (2011): Plán péče o navrhovanou přírodní památku Velká Vela. – Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Schneider, J., Lacina, D., Kupec, P. a kol. (2010): Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje. EVL Velká Vela. – Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje.

Svačina, T. (2000): Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. – Ms., ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KrÚ Zlínského kraje a ČSPOP Bystřice pod Hostýnem.

Troneček, J. (2010): Příspěvek k poznání rozšíření kapradinovitých rostlin v Hostýnských vrších. In: Trávníček, D. et Šušolová, J. [eds.]: Západné Karpaty – spoločná hranica. Sborník příspěvků z II. Mezinárodního sympózia přírodovědců Trenčianského kraja a Zlínského kraje, 9. – 11. VI. 2010. - Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Zlín, 111 pp.

• Aktualizace 17. 1. 2024