Přírodní památka Smolinka

Kvetoucí šafrány v přírodní památce Smolinka (15. 4. 2006)

Základní údaje: Přírodní památku Smolinka tvoří úzký pás vlhkých nivních luk podél obou břehů meandrujícího potoka Smolinka v délce asi 1 km a šířce od 15 do 105 m, které jsou na jedné straně částečně ohraničené potokem, na druhé straně sousedí se suššími pastvinami. Nachází se v Lačnovské pahorkatině (okrsek Vizovické vrchoviny), v nadmořské výšce 420 až 440 m n. m., asi 1 km severovýchodně od středu obce Smolina na Valašskokloboucku. Katastrální území Smolina, okres Zlín. Zřízeno vyhláškou ONV Gottwaldov ze dne 16. 9. 1982 jako CHPV Smolina o celkové rozloze 2,5 ha, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu Zlín ze dne 1. 10. 1991 jako CHPV Smolinka, naposledy přehlášeno a rozšířeno na současnou výměru nařízením Okresního úřadu Zlín č. 1/97 ze dne 6. 2. 1997. Evidenční kód ÚSOP: 776. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 5,4314 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Vlhké údolní louky s výskytem silně ohroženého druhu šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus). Území je významné i z krajinářského hlediska, neboť přirozený tok potoka s četnými meandry, břehovými porosty a přilehlými loukami tvoří významný prvek v okolní krajině.

Šafrán bělokvětý (Crocus vernus)		Česnáček lékařský (Alliaria petiolata)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území je tvořen vsetínskými vrstvami (eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Převažují zde vápnité jílovce nad glaukonitickými pískovci, které jsou v nivě potoka překryty kvartérními naplaveninami. Půdním typem je fluvizem glejová a glej typický, nad nivou Smolinky kambizem pseudoglejová.

Flóra a vegetace: Na floristickém složení lučních porostů se ve značně míře podílejí četné druhy trav a další druhy charakteristické pro mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion elatioris, např. bukvice lékařská (Betonica officinalis), hrachor luční (Lathyrus pratensis), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), kakost luční (Geranium pratense), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), ocún jesenní (Colchicum autumnale), řebříček obecný (Achillea millefolium), svízel bílý (Galium album) a tužebník obecný (Filipendula vulgaris). Přírodní památka Smolinka je jednou z nejbohatších lokalit chráněného a silně ohroženého šafránu bělokvětého (Crocus vernus, syn. Crocus albiflorus) na Valašskokloboucku a nejbohatší v okrese Zlín. Šafrán se vyskytuje nejhojněji v enklávách meandrujícího potoka, kde spolu s ním na jaře rozkvétá např. prvosenka vyšší (Primula elatior), orsej jarní (Ficaria bulbifera), sasanka hajní (Anemone nemorosa) a sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides).

Šafrán bělokvětý (Crocus vernus) v PP Smolinka (15. 4. 2006)

Břehy potoka lemují stromy a keře, především olše lepkavá (Alnus glutinosa), javor babyka (Acer campestre), javor klen (Acer pseudoplatanus) a vrba jíva (Salix caprea). V jejich podrostu jsou zastoupeny běžné druhy, např. árón východní (Arum cylindraceum), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), hluchavka bílá (Lamium album), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), jarmanka větší (Astrantia major), kopytník evropský (Asarum europaeum), křivatec žlutý (Gagea lutea) a plicník tmavý (Pulmonaria obscura). Podél žlíbku levostranného přítoku v severní části území se vyskytuje také krtičník křídlatý (Scrophularia umbrosa).

Na nejvlhčích místech se nacházejí mokřadní společenstva svazu Calthion palustris (vlhké pcháčové louky), roste zde několik druhů ostřic (Carex spp.), blatouch bahenní (Caltha palustris), kakost bahenní (Geranium palustre), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), máta dlouholistá (Mentha longifolia), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), pcháč potoční (Cirsium rivulare), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), přeslička obrovská (Equisetum telmateia), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a vrbina obecná (Lysimachia vulgaris).

Šafrán bělokvětý se na této lokalitě vyskytuje i mimo zvláště chráněné území, jak v nivě potoka Smolinky, tak i na přilehlých sušších stráních, kde se střídají listnaté lesíky s opuštěnými pastvinami a ovocnými stromy, v poslední době nevhodně zalesňovanými smrkem. Nejbohatší populace šafránu bělokvětého se nachází v nedaleké přírodní památce Lačnov (již v okrese Vsetín) a na několika dalších lokalitách v Lačnově a okolí (např. PP Sucháčkovy paseky, Vařákovy paseky).

Přírodní památka Smolinka (15. 4. 2006)

Fauna: Území je významné nejen z hlediska botanického jako stanoviště zvláště chráněného druhu. Podrobný zoologický průzkum lokality dosud nebyl proveden. Vyskytují se zde též obojživelníci, nejhojnější je skokan hnědý (Rana temporaria). Promyšlené vybudování tůní na vhodně zvolených místech by napomohlo rozvoji jejich populací. Z hnízdících druhů ptáku zde byl pozorován kromě běžnějších i bramborníček hnědý (Saxicola rubetra).

Management, ohrožení: PP Smolinka spolu s PP Podskaličí jsou téměř posledními zbytky lokalit šafránu bělokvětého v okrese Zlín, které zůstaly zachovány do dnešní doby. Většina dříve známých nalezišť tohoto druhu byla v minulosti zničena rozoráním luk nebo intenzivní pastvou. V údolí potoka Smolinky se v minulosti nacházela nejbohatší populace šafránu bělokvětého s desetitisíci jedinců, která však byla téměř zničena v šedesátých letech 20. stol. při rekultivaci luk bývalým JZD (jednotným zemědělským družstvem). I v současné době je většina lučních porostů v nivě Smolinky zemědělsky využívána jako pastviny pro skot se všemi negativními důsledky na vegetaci. Louka je kosena 2× ročně strojovou technikou, pro kterou jsou nedostupné části s meandry, čímž zůstávají nepokosené a zarůstají náletovými dřevinami. V době květu šafránu je lokalita poměrně hojně navštěvována.

Přírodní památka Smolinka – údolní niva potoka Smolinka (15. 4. 2006)

Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001-