Přírodní památka Chladná dolina

Lesní pěnovcové prameniště v PP Chladná dolina (24. 4. 2015)

Základní údaje: Přírodní památka Chladná dolina představuje lesní porosty s pěnovcovými prameništi v závěru stejnojmenné doliny. Nachází se v jihozápadní části Hostýnských vrchů (celek Hostýnsko-vsetínská hornatina, okrsek Lukovská hornatina), na silně ukloněném, jihozápadně až západně orientovaném svahu nad levostranným přítokem Bělovodského potoka, v nadmořské výšce 420 až 485 m, asi 550 m JJV od PP Ondřejovsko, 600 m S od PP Vela a 2,1 km SSZ od obce Lukov. Katastrální území Lukov u Zlína. Vyhlášeno nařízením Krajského úřadu Zlínského kraje č. 1/2014 ze dne 13. 1. 2014. Kód lokality ÚSOP: 5837. Kategorie IUCN: IV - řízená rezervace. Celková výměra 3,0018 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Lesní pěnovcová prameniště (petrifikující prameny s tvorbou pěnovců), květnaté bučiny (bučiny asociace Luzulo-Fagetum).

Květnatá bučina s pěnovcovým prameništěm v PP Chladná dolina (22. 3. 2014)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad tvoří hrubozrnné pískovce až polymiktní slepence lukovských vrstev (paleocén) svrchního soláňského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu ve flyšovém pásmu Západních Karpat. Přítomnost vápnitých vrstev v podloží umožnila v severovýchodní části území vznik několika lesních pěnovcových pramenišť s bohatou tvorbou pěnovců. Ukázkové pěnovcové prameniště se nachází asi 500 m JJV pod studánkou Rybárka, již mimo přírodní památku. Převažujícím půdním typem je kambizem modální var. mesobazická, v okolí potoků a pramenišť pseudoglejové kambizemě až pseudogleje.

Pěnovec v PP Chladná dolina (12. 4. 2015)

Flóra a vegetace: Převážnou část lesní vegetace tvoří společenstva květnatých bučin asociace Luzulo-Fagetum. Ve stromovém patře dominuje buk lesní (Fagus sylvatica) a smrk ztepilý (Picea abies), pouze přimíšen je dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Quercus robur), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a třešeň ptačí (Prunus avium). Místy, hlavně v jižní části území, se nacházejí smrkové porosty. Keřové patro zde prakticky chybí, stejně jako bylinné.

V prosvětleném lesním porostu na prameništích dominuje ve stromovém patře olše lepkavá (Alnus glutinosa). V bylinném podrostu se vyskytuje např. devětsil bílý (Petasites albus), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), řeřišnice hořká (Cardamine amara), sítina rozkladitá (Juncus effusus), čarovník pařížský (Circaea lutetiana), kakost smrdutý (Geranium robertianum), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum) a ostřice řídkoklasá (Carex remota). V okolí pramenišť se objevuje také kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), árón východní (Arum cylindraceum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), violka lesní (Viola reichenbachiana), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa) a ostřice chlupatá (Carex pilosa).

Květnatá bučina v PP Chladná dolina (22. 3. 2014)

Fauna: Průzkum pro tuto lokalitu nebyl dosud proveden. Podle pobytových znaků je patrná přítomnost prasete divokého. V širším okolí (EVL Velká Vela) se vyskytují vzácné druhy ptáků jako jestřáb lesní (Accipiter gentilis), krkavec velký (Corvus corax), datel černý (Dryocopus martius), lejsek malý (Ficedula parva), holub doupňák (Columba oenas) a jeřábek lesní (Bonasa bonasia). Lze předpokládat výskyt těchto druhů i v přírodní památce Chladná dolina.

Lesnictví: Lesní hospodářský porost stáří 40 až 60 let (vztaženo k r. 2013) je tvořen především bukem lesním, v menší míře pak smrkem. Z hlediska lesnické typologie jde o lesní typ 4B – bohatá bučina a okrajově o 4V – vlhká bučina a 3D – obohacená bučina.

Přírodní památka Chladná dolina - západní část nad potokem (22. 3. 2014)

Natura 2000: PP Chladná dolina je součástí území Evropsky významné lokality Velká Vela (kód CZ0720192) v kategorii přírodní památka o celkové rozloze 770,6784 ha. Na území se nacházejí zachovalá a plošně rozsáhlá lesní společenstva od karpatských dubohabřin přes společenstva submontánních bučin až po montánní bučiny, maloplošně jsou zastoupeny také jasanovo-olšové luhy a lesní prameniště s tvorbou pěnovců.

Ukázkové lesní pěnovcové prameniště pod studánkou Rybárka (21. 3. 2014)

Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001-