Přírodní památka Pod Cigánem

Přírodní památka Pod Cigánem (27. 5. 2012), foto (©) Zdeněk Podešva

Přírodní památka Pod Cigánem (27. 5. 2012)

Základní údaje: Přírodní památku Pod Cigánem tvoří mírně svažitá louka sousedící částečně s lesem, částečně s okolními lučními porosty a pastvinami. Je poměrně vlhká, místy až zamokřená a silně zamechovaná. Nachází se v Chmelovské hornatině (okrsek Vlárská hornatina) na severním svahu kóty Cigán (744,5 m n. m.) v nadmořské výšce 512 až 562 m n. m., na jihovýchodním okraji obce Nedašov na Valašsko-Kloboucku. Katastrální území Nedašov, CHKO Bílé Karpaty. Zřízeno vyhláškou ONV Gottwaldov ze dne 16. 9. 1982 jako CHPV Pod Cigánem, naposledy přehlášeno vyhláškou AOPK ČR ze dne 1. 7. 2015. Evidenční kód ÚSOP: 768. Kategorie IUCN: IV – území pro péči o stanoviště/ druhy. Celková rozloha 2,6954 ha, ochranné pásmo 4,2591 ha. Mapy.cz.

Předmět ochrany: Pastvina asociace Anthoxantho-Agrostietum, pěnovcový mokřad svazu Caricion davallianae a na ně vázané ohrožené a vzácné druhy rostlin a živočichů, zejména prstnatec Fuchsův Soóův (Dactylorhiza fuchsii subsp. sooana) včetně jeho biotopu.

Prstnatec Fuchsův Soóův (Dactylorhiza fuchsii subsp. sooana)   Prstnatec Fuchsův Soóův (Dactylorhiza fuchsii subsp. sooana)

Prstnatec Fuchsův Soóův
(Dactylorhiza fuchsii subsp. sooana)

 

Přírodní památka Pod Cigánem
(5. 6. 2003)

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad území tvoří sedimenty dílčí bělokarpatské jednotky magurského flyše. V javorinském souvrství vlárského vývoje (spodní paleocén – svrchní křída) s drobně až středně rytmickými vrstvami převažují pískovce nad zelenošedými jílovci, ojediněle se v něm nacházejí vložky vápenců. Na deluviálních kamenitých až hlinito-kamenitých sedimentech se vyvinula kambizem typická. 

Flóra a vegetace: Na sušších místech převládá vegetace karpatských psinečkových pastvin asociace Anthoxantho odorati-Agrostietum tenuis. Pouze maloplošně, na lučním pěnovcovém mokřadu ve spodní části území, se nachází mokřadní vegetace vápnitých slatinišť svazu Caricion davallianae. Ve floristické skladbě území převládají druhy vyskytující se na pastvinách a mezofytních i vlhčích loukách, jako např. kostřava červená (Festuca rubra), psineček obecný (Agrostis capillaris), srha laločnatá (Dactylis glomerata), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), třeslice prostřední (Briza media), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), jetel horský (Trifolium montanum), jetel luční (Trifolium pratense), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), kokrhel menší Rhinanthus minor), kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), svízelka lysá (Cruciata glabra), šťovík kyselý (Rumex acetosa), vítod obecný (Polygala vulgaris), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), zvonek rozkladitý (Campanula patula), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), zvonek klubkatý (Campanula glomerata) a mnohé další.

V návaznosti na sousední les pak v přilehlé luční části přistupují některé druhy lesní, např. bika hajní (Luzula luzuloides), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) a zvonečník klasnatý (Phyteuma spicatum).

Přírodní památka Pod Cigánem (10. 6. 2006), foto (©) Zdeněk Podešva

Přírodní památka Pod Cigánem (10. 6. 2006)

Ze vstavačovitých (Orchidaceae) patří k nejvýznamnějším druhům přírodní památky kriticky ohrožený prstnatec Fuchsův Soóův (Dactylorhiza fuchsii subsp. sooana), roztroušeně se vyskytuje vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), bradáček vejčitý (Listera ovata) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), velmi vzácně také vstavač vojenský (Orchis militaris). Botanickou zajímavostí je výskyt křížence prstnatce Fuchsova Soóva a prstnatce májového pravého, který byl popsaný jako Dactylorhiza ×braunii nothosubsp. smitakii.

Na zamokřených místech roste hojně prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), dále sítina sivá (Juncus inflexus), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), tolije bahenní (Parnassia palustris) a mokřadní druhy ostřic (Carex spp.). Na prameništi ve spodní části území byla nalezena bařička bahenní (Triglochin palustris) a ohrožený mech krondlovka netíkovitá (Fissidens adianthoides). Z dalších chráněných a ohrožených druhů, popřípadě druhů vyžadujících zvýšenou pozornost se vyskytuje např. kopretina panonská (Leucanthemum margaritae), chrastavec Kitaibelův (Knautia kitaibelii), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), prasetník plamatý (Hypochaeris maculata) a prvosenka jarní (Primula veris).

Mykoflóra: Přírodní památka Pod Cigánem je také významnou mykologickou lokalitou. Na nehnojených loukách a pastvinách bylo nalezeno několik vzácných druhů voskovek, např. kriticky ohrožené druhy voskovka ovčí (Neohygrocybe ovina) a voskovka veselá (Hygrocybe laeta), ohrožená voskovka granátová (Hygrocybe punicea), téměř ohrožená voskovka citronová (Hygrocybe chlorophana), voskovka liškovitá (Hygrocybe cantharellus) a pestře zbarvená voskovka papouščí (Gliophorus psittacinus). Nedávno zde byla nalezena také kriticky ohrožená voskovka příjemná (Porpolomopsis calyptriformis), která patří k nejvzácnějším makroskopickým houbám České republiky. 

Suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium) na podmáčené louce v PP Pod Cigánem   Kokrhel menší (Rhinanthus minor), PP Pod Cigánem (27. 5. 2012)

Suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium)
na podmáčené louce v PP Pod Cigánem

 

 Kokrhel menší (Rhinanthus minor)
PP Pod Cigánem (27. 5. 2012)

Fauna: Na lokalitě byl dosud proveden zoologický průzkum některých skupin bezobratlých a drobných zemních savců. Z chráněných druhů brouků byl zaznamenán zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta), významný je nález střevlíčka velkokřížného (Panagaeus cruxmajor), kozlíčka Phytoecia affinis a pestrokrovečníka včelového (Trichodes apiarius). V přírodní památce bylo nalezeno cca 50 druhů denních motýlů (Lepidoptera), několik běžných druhů pavouků, sekáčů a zástupců rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera), např. kobylka luční (Roeseliana roeselii), kobylka cvrčivá (Tettigonia cantans), saranče měnlivá (Chorthippus biguttulus), saranče vlhkomilná (Pseudochorthippus montanus) a saranče zlatozelená (Euthystira brachyptera). Z drobných zemních savců je významnější výskyt hrabošíka podzemního (Microtus subterraneus), byla zde pozorována také veverka obecná (Sciurus vulgaris).

Lesnictví: Chráněné území je bezlesí, v jeho bezprostředním okolí se nacházejí především smíšené lesy.

Management, ohrožení: Louka byla v minulosti využívána jako extenzivní pastvina. Od 70. let 20. stol. byla opuštěna a zarůstala náletovými dřevinami. V roce 1992 byla část území za přispění vlastníka zbavena náletu a bylo na něm obnoveno kosení, v současnosti zde probíhá rotační pastva ovcí kombinovaná s kosením. Přírodní památka Pod Cigánem je jedna z nejlepších lokalit v severní části Bílých Karpat, pokud jde o výskyt vstavačovitých rostlin, a to jak co do počtu druhů na malé rozloze, tak i co do četnosti. Má dobré předpoklady pro uchování, popřípadě zlepšení současného stavu. Uvažuje se také o rozšíření chráněného území připojením přilehlé pastviny.

Natura 2000: Přírodní památka Pod Cigánem se nachází na území Evropsky významné lokality Vlárský průsmyk (CZ0724430) o celkové rozloze 3172,6326 ha. Předmětem ochrany jsou v případě PP Pod Cigánem význačná naleziště vstavačovitých, extenzivní sečené louky nížin až podhůří a petrifikující prameny s tvorbou pěnovců.

Přírodní památka Pod Cigánem (27. 5. 2012), foto (©) Zdeněk Podešva

Přírodní památka Pod Cigánem (27. 5. 2012)


Literatura:

Antonín, V., Deckerová, H. et Jongepier, J. W. (2010): Red-listed macromycetes collected in the Bílé Karpaty (White Carpathian Mts.) Protected Landscape Area (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 95(1): 163–200. ISSN 1211-8788.

Cícha, F. (2014): Celoplošné mapování biotopů na katastru Nedašov jako alternativa výsledků programu Natura 2000. – Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce doc. Ing. Radomír Řepka, Ph.D.

Dvořák, D., Hrouda, P. [eds.] et al. (2020): Metodika druhové ochrany hub. – Brno: Masarykova univerzita.

Elsnerová, M. et al. (1982): Sborník materiálů z floristického kurzu ČSBS. – KS SPPOP Brno.

Elsnerová, M. et Batoušek, P. (1984): Maloplošná chráněná území okresu Gottwaldov. – Zprávy Oblastního muzea jihovýchodní Moravy, Gottwaldov.

Elsnerová, M. (1995): Vzácné a ohrožené druhy květeny okresu Zlín. – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Elsnerová, M., Krist, J., Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Grulich, V. (1989): Výsledky floristického kurzu ČSBS v Uherském Hradišti 1987. – Odbor kultury ONV v Uherském Hradišti, 124 pp.

Grüll, F. (1987): Inventarizační průzkum vegetačního krytu CHPV Pod Cigánem. – Ms., 29 pp. Depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.

Hájek, M. (1998): Mokřadní vegetace Bílých Karpat [The wetland vegetation in the White Carpathians]. – 1. vyd. Uherské Hradiště: Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, supplementum 4: 1–158.

Hlobilová, I. (1985): Antropické vlivy v lučních společenstvech Bílých Karpat a rozšíření vstavačovitých. – Diplomová práce, depon. in: Přírod. fak. Univ. Palackého, Olomouc.

Holuša, J., Kočárek, P. et Konvička, O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 96(2) 2011: 71–104.

Hoskovec, L. (2007): Dactylorhiza fuchsii (Druce) Soó subsp. sooana (Borsos) Borsos – prstnatec Fuchsův Soóův / vstavačovec Fuchsov Soóov – Botany.cz [online]. 2007-07-19 [cit. 2010-01-23]. Dostupné z <https://botany.cz/cs/dactylorhiza-sooana/>.

Chytrý, M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. Vol. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 s.

Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 s.

Jongepier, J. W. et Jongepierová, I. (1995): Botanický inventarizační průzkum PP Pod Cigánem. – Ms., depon. in Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.

Jongepierová, I. (1999): Rezervace Bílých Karpat – Nedašovské louky. – Bílé Karpaty, Časopis moravsko-slovenského pomezí, Veselí n. M., 3: 20–21.

Jongepierová, I. et Konvička, O. (2007): Plán péče o PP Pod Cigánem na období 2008–2017. – Ms. Depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty Luhačovice, AOPK ČR.

Jongepierová, I. [ed.] (2008): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian mountains. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, ISBN 978-80-903-444-6-4.

Jongepierová, I., Fajmon, K. et Žmolík, M. (2014): Plán péče o přírodní památku Pod Cigánem na období 2015–2024. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice, AOPK ČR.

Konvička, M., Beneš, J. et Čížek, L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. – Sagittaria, Olomouc, 127 s. ISBN 80–239–6590–5.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. et Jongepierová, I. [eds.] (1992): Chránená krajinná oblasť Biele Bílé Karpaty. – Vydavateľstvo Ekológia, Bratislava, 380 pp.

Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

Malenovský, I., Kment, P. & Konvička, O. [eds] (2012): Species inventories of selected insect groups in the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae, Special issue 96(2): 1–933.

Malíková, H. (2010): Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Bílé Karpaty. – Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, vedoucí práce Ing. Martin Svátek, Ph.D.  

Mládek, J. a kol. (2005): Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v CHKO. – Závěrečná zpráva z projektu VaV/620/11/03 (2003–2005).

Piro, Z. a kol. (2007): Zpráva o plnění aktivit projektu UNDP-GEF č. 1705 „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v ČR prostřednictvím cíleného využití nových zdrojů financování Evropské unie“ za rok 2006. – Ms., depon. in: ČSOP, základní organizace 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou.

Staněk, S., Jongepierová, I. et Jongepier, J. W. (1996): Historická květena Bílých Karpat. – Sborn. Přírod. Klubu Uherské Hradiště, suppl. 1: 1–198.

Ševčíková, H. et Antonín, V. (2020): Nový nález kriticky ohrožené voskovky příjemné – Porpolomopsis calyptriformis. ‒ Mykologické Listy 146: 15‒22.

Ševčíková, H. et Mička, M. (2019): První nálezy voskovky narůžovělé ‒ Gliophorus reginae ‒ v České republice. ‒ Mykologické Listy 144: 1‒10.

Šuráň, P. (2005): Floristický výzkum okolí Brumova-Bylnice. – Ms. Diplomová práce. Přírod. fak. Univ. Palackého, Olomouc. Vedoucí práce Mgr. Martin Dančák, Ph.D.

Tlusták, V. et Jongepierová, I. (1990): Orchideje Bílých Karpat. – Krajské vlastivědné muzeum Olomouc, 127 pp.

Trávníček, R. (2001): Chráněná území na Závrší. – In: Vlastivědné kapitoly z Valašskokloboucka. Valašské Klobouky: Městské muzeum, Muzejní společnost ve Valašských Kloboukách, roč. 2, č. 1/2001.

Vincenecová, K. (2020): Botanický inventarizační průzkum PP Pod Cigánem. – Ms., depon. in: Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice.


Aktualizace 10. 3. 2024 CHKO Bílé Karpaty Úvodní stránka Nahoru Zpět