Přírodní památka Čertův kámenZákladní údaje: Přírodní památka Čertův kámen představuje výrazné pískovcové skalní útvary v lesním porostu na severovýchodním úbočí kopce Rýsova (542,3 m n. m.). Nachází se v Komonecké hornatině (okrsek Rýsovský hřbet) v nadmořské výšce 445 až 495 m n. m., asi 800 m jižně od Provodova (obecní úřad). Katastrální území Provodov a Ludkovice. Vyhlášení: Nařízení Okresního úřadu Zlín ze dne 1. 10. 1991. Evidenční kód ÚSOP: 1424. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 1,8572 ha. Mapy.cz.
Předmět ochrany: Izolovaný výchoz silně ukloněných lavic pískovců a slepenců magurského flyše, Výrazná ukázka selektivního větrání pískovcových skal. Geologie, půdní poměry: Přírodní památka Čertův kámen představuje izolovaný výchoz mocných, strmě ukloněných lavic středně až hrubozrnného arkózového pískovce přecházejícího do polymiktního slepence luhačovických vrstev (střední eocén) zlínského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu. Pískovcovo-slepencové lavice jsou nejlépe pozorovatelné na sv. stěně skalního útvaru, která je prakticky kolmo orientovaným profilem ke směru vrstevnatosti. Hodnoty sklonu vrstev 66° a 72° byly jištěny na dvou různých místech této stěny. Jsou v ní patrné dvě polohy střednězrnného polymiktního slepence s velikostí valounů mezi 3 až 5 cm v průměru. Slepencová poloha, která je bližší k levému okraji stěny, je silnější a její největší mocnost v dolní části dosahuje až 80 cm. Celková mocnost pískovcovo-slepencové lavice, odkryté touto stěnou je 9 m. Pískovec je zde složen hlavně z křemenných a živcových zrn (muskovit je zastoupen řídce). Poměrně výrazné červenohnědé zabarvení pískovce je způsobeno vyšším obsahem druhotných oxidů železa. Valouny slepence jsou nejvíce tvořeny křemenem, dále křemencem (silicit), metamorfity (např. fylity nebo ruly), poměrně málo jsou v nich přítomny granitoidní vyvřeliny. Drsnost povrchu skalního útvaru je způsobena tím, že tvrdá křemenná zrna bývají při větráni vyerodována z okolních měkčích složek tvořících tyto horniny. Půdní pokryv kolem skal je tvořen nevyvinutou kamenitou kambizemí rankerovou, v nižších polohách oligotrofní kambizemí typickou až kambizemí dystrickou. Geomorfologie: Čertův kámen má podobu protáhlého skalního útvaru ve směru ZJZ-VSV, délka je 16 m, příčná šířka mezi 9,5–13 m a na severozápadní stěně dosahuje největší výšky 10,5 m. Tímto skalním útvarem zároveň končí celkové pozvolné klesání hřbetu Rýsova směrem na severovýchod a v jeho pokračování potom nastává prudší pokles. Do současné podoby byl tento skalní útvar vytvářen hlavně mrazovým zvětráváním podle podélných a příčných puklin mezivrstevních ploch. Predispozice puklin umožnila procesům chemického a mechanického zvětráváni detailní modelování této skály. Takto se následně vytvořily skalní dutiny typu tafoni, které jsou jednak izolované anebo i propojené, čímž dosahují výšku až 1,3 m. Postup utváření těchto skalních dutin je dobře vidět na severovýchodní stěně Čertova kamene, kde jsou jednotlivé dutiny nad sebou v jedné přímce a zároveň také v několika řadách těchto přímek rovnoběžně vedle sebe. Tokem srážkové vody se na severozápadní převislé stěně vyvinuly žlábkové škrapy mající hloubku do 30 cm a šířku do 25 cm. Na vrcholové plošince skály, která má délku 13 m a šířku mezi 2–4 m vzniklo asi 10 skalních mís, z nichž největší má délku 64 cm při šířce 42 cm a hloubce od 17 do 44 cm. Skalní mísy mají svoje stěny zpevněny kúrou, která obsahuje značný podíl větráním vzniklého hydroxidu železa. Flóra a vegetace: Přírodní památka se nachází v lesním porostu karpatské dubohabřiny (Carici pilosae - Carpinetum). Na skalách roste ojediněle osladič obecný (Polypodium vulgare) a lišejníky, nejbližší okolí je téměř bez vegetace. V okrajových částech PP je v podrostu na několika místech hojná dymnivka dutá (Corydalis cava), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) aj. Fauna: Podrobný zoologický průzkum nebyl dosud proveden. Vyskytují se zde běžné druhy ptáků listnatých lesů, např. rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) a brhlík lesní (Sitta europaea). Z plazů byl pozorován slepýš křehký (Anguis fragilis). Lesnictví: PP Čertův kámen je obklopena hospodářským listnatým lesem s převahou dubu zimního (Quercus petraea) a buku lesního (Fagus sylvatica) s příměsí břízy bělokoré (Betula pendula), habru obecného (Carpinus betulus). na úpatí skal roste borovice lesní (Pinus sylvestris). Management, ohrožení: Nejbližší okolí skalního útvaru trpí erozí a sešlapem. Vlastní skály jsou poškozovány horolezeckou činností (je zde vytyčeno asi 15 cest různého stupně obtížnosti). Přírodní památka je nejsnáze přístupná po vyznačené naučné stezce Luhačovickým zálesím „Báje a pověsti pod Starým Světlovem“ vedoucí přes pastviny na severovýchodním úbočí Rýsova k Čertovu kameni (za Provodovem směr Březůvky odbočit vlevo na asfaltovou cestu, která vede k nedaleké usedlosti, pak po polní cestě k lesu). Přímo u paty Čertova kamene byl poněkud necitlivě umístěn informační panel této naučné stezky. Výhledově se uvažuje o ochraně nedalekých skalních útvarů „Mlčáčky”, které jsou již v nejzápadnějším výběžku k. ú. Podhradí u Luhačovic. Střed hlavní skály těchto útvarů je v nadmořské výšce 456 m n. m. (délka skály činí 17 m při max. výšce 8 m) a je ve vzdálenosti 1380 m VSV od Čertova kamene, nacházejícího se na protější straně údolí Ludkovického potoka. Skalní útvary Mlčáčky jsou přímým pokračováním geneticky stejných luhačovických vrstev, jaké budují Čertův kámen a tvoří je málo ukloněné lavice ze středně hrubozrnného arkózového až drobového pískovce. Do současného vzhledu byly tyto skály modelovány stejnými procesy mechanického a chemického zvětrávání. Historie: Čertův kámen byl začleněn do systému středověkého skalního hradu Rýsova, který zde vznikl ve 13. století za vlády Přemysla Otakara II. a zanikl někdy ve 14. století, v písemné zmínce z roku 1517 je již uváděn jako pustý. Z této doby se na východní stěně Čertova kamene zachovaly vysekané otvory čtvercového průřezu, tj. kapsy pro usazení konců trámů. Podobně jsou také na horní plošině záseky pro spodní věnec srubové stavby. Na vrcholu skalního útvaru stávala dřevěná věž a k východní straně se napojovala dřevěná hradba – palisáda. Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
Literatura: Čajková, N. (2014): Maloplošná chráněná území s geologickou tématikou Zlínského kraje. – Bakalářská práce. Vysoká škola báňská, Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta. Vedoucí práce Jakub Jirásek. Doležal, F. a kol. (1988): Cvičné skály na Moravě. Horolezecký průvodce. – Olympia Praha, 317 s. Elsnerová, M., Krist, J. et Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996. Goldbach, M. (2005): Výjimečné tvary reliéfu Vsetínských, Hostýnských, Vizovických vrchů a Javorníků. – Seminární práce, Gymnázium Jana Pivečky, Slavičín, 43 pp. Hlavica, M. (2009): Raně středověké kultovní aktivity na vrchu Klášťov a jejich odraz v archeologických pramenech a ústní lidové slovesnosti. – Bakalářská diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, vedoucí práce: doc. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D. Janoška, M. (2000): Valašsko očima geologa. – Univerzita Palackého v Olomouci, 2000, ISBN: 80-244-0085-5. Kirchner, K. (1987): O skalních mísách. – Veronica, Brno, (1)3–4: 58. Kirchner, K. et Krejčí, O. (1995): Databáze
významných geologických lokalit: 1065 Čertův kámen [online]. – Praha:
Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19]. Krejčí, O., Adamová, M., Bubík, M., Přichystal, M., Stráník, Z. (1994): Význačné geologické lokality bělokarpatské jednotky magurského flyše. – Geologický výzkum Mor. Slez. v r. 1993: 21–23, Brno. Kučera, J. (1890): Čertovy kameny a jiné starožitnosti mor. Slovenska. – Čas. Vlasten. Spol. Muz. v Olomouci, 27: 121–125. Kužela, L. (2018): Chráněné krajinné celky Zlínského kraje. – Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení, Ústav environmentální bezpečnosti. Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Chlachula, Ph.D. et Ph.D. Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 217. Sedláček, V. (2014): Plán péče o přírodní památku Čertův kámen na období 2015–2025. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Skýpala, V., Wolf, V. a kol. (2018): Moravské skály I. – východní Morava, lezecký průvodce. Valašské Meziříčí: Vl. Skýpala, 190 s. Unar, P. (1998): Přírodní památka Čertův kámen, plán péče 1998–2013. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Zlín. Vítek, J. (1985a): Čertův kámen nad Provodovem. – Památky a příroda 8: 503–504, Praha. |
• Aktualizace 26. 1. 2024 | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |