Přírodní památka Vela
Základní údaje: Přírodní památka Vela představuje zachovalý bukový lesní porost na skalnatém hřbetu v jižní části Hostýnských vrchů (celek Hostýnsko-vsetínská hornatina, okrsek Lukovská vrchovina). Rozkládá se na vrcholu a jižním svahu kóty Vela (526 m n. m.) v nadmořské výšce 450 až 526 m n. m., asi 2 km sz. od Lukova. Katastrální území Lukov u Zlína, Přírodní park Hostýnské vrchy. Zřízeno usnesením ONV Gottwaldov ze dne 16. 4. 1987 jako CHPV Vela o výměře 5,10 ha, přehlášeno vyhláškou Okresního úřadu Zlín ze dne 1. 10. 1991, naposledy přehlášeno a rozšířeno na současnou výměru nařízením Okresního úřadu Zlín č. 1/97 ze dne 6. 2. 1997. Evidenční kód ÚSOP: 1432. Kategorie IUCN: III – přírodní památka nebo prvek. Celková rozloha 8,2457 ha (podle aktuálního plánu péče). Mapy.cz. Předmět ochrany: Jeden z posledních zbytků původních lesních porostů typu přirozených bučin v Hostýnských vrších.
Geologie, půdní poměry: Ve vrcholové části kóty Vela vystupují na povrch skalní výchozy, které jsou součástí jednoho kratšího a jednoho delšího souvislého skalního hřbetu. Oba jsou tvořeny středně ukloněnými lavicemi hrubozrnných pískovců přecházejících až do drobnozrnných polymiktních slepenců lukovských vrstev (paleocén) soláňského souvrství, které náleží k račanské jednotce magurského flyšového příkrovu Západních Karpat. Kratší a nižší hřbet začíná asi 10 m od vrcholové kóty. Dosahuje délky 17 m a jeho maximální výška je 3,3 m. Hlavní hřbet začíná ve vzdálenosti 88 m od vrcholové kóty směrem na sever a pokračuje severovýchodním směrem spolu s mírným klesáním svahu kopce do vzdálenosti asi 132 m.
Na začátku tohoto hřbetu je vyvinut solitérní skalní útvar, jehož výška dosahuje 6 m. Tato zajímavě modelovaná skála vznikala během procesů mechanického a mrazového zvětrávání. Jejich působením se na povrchu skály vytvořily různé velké polokulovité a oválné otevřené dutiny. Na západní straně jsou vyvinuty náznaky skalních voštin. Od této samostatné skály je klesající hlavní hřeben rozčleněn do sedmi skalních útvarů, které jsou od sebe odděleny rozsedlinami.
Délka těchto jednotlivých dílčích útvarů při dolních okrajích je maximálně 14 m a jejich největší výška nepřesahuje 5,5 m. Při zvětrávání se místy na povrchu skal nahromadilo větší množství rozptýleného hydroxidu železa a to způsobuje jejich červenohnědé nebo rezavé zabarvení. Půdním typem je oligotrofní kambizem, varieta typická a slabě oglejená, pouze ojediněle kambizem dystrická.
Flóra a vegetace: Lesní vegetaci přírodní památky představuje druhově velmi chudý typ acidofilních bučin odpovídající svazu Luzulo-Fagion sylvaticae. Lesní porosty tvoří téměř čistá bučina s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica) a přimíšeným dubem zimním (Quercus petraea). Vtroušeně jsou zastoupeny další dřeviny, jako např. borovice lesní (Pinus sylvestris), habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata), smrk ztepilý (Picea abies) a nepůvodní modřín opadavý (Larix decidua). Další, v minulosti zde udávané dřeviny, jako jedle bělokorá (Abies alba) a jeřáb břek (Sorbus torminalis), se v současné době na lokalitě již nenacházejí. Keřové patro na většině území chybí, pomístně se nachází přirozené zmlazení buku a dubu. Bylinné patro je jen velmi slabě vyvinuto, pouze místy se vyskytují např. bika bělavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis), ostřice chlupatá (Carex pilosa), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), papratka samičí (Athyrium filix-femina), jestřábník zední (Hieracium murorum) a mléčka zední (Mycelis muralis), pouze ojediněle kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides). Na skalách roste osladič obecný (Polypodium vulgare) spolu s mechy a lišejníky.
Mykoflóra: Přírodní památka Vela je také významnou mykologickou lokalitou. Bylo zde nalezeno několik druhů makroskopických hub velmi vzácných i v rámci celé České republiky – bedla hnědovínová (Lepiota fuscovinacea), liška žlutofialová (Cantharellus melanoxeros) a masovka hnědovýtrusná (Octaviania asterosperma). Ze vzácnějších druhů zařazených do červeného seznamu hub se objevuje např. hlíva chlupatá (Panus neostrigosus), holubinka černobílá (Russula albonigra), houžovec medvědí (Lentinellus ursinus), kukmák myší (Volvariella murinella), ryzec ostrý (Lactarius acris), řasnatka síromléčná (Peziza succosa) a šupinovka ježatá (Pholiota squarrosoides). Fauna: Zachovalá bučina s přestárlými a odumírajícími stromy, množstvím stojícího i padlého dřeva různých průměrů a v různých stádiích rozkladu je unikátní lokalitou saproxylických druhů brouků s nadregionálním významem. Na území přírodní památky byl proveden entomologický průzkum, během kterého byl prokázán výskyt několika zvláště chráněných a ohrožených druhů zařazených do červeného seznamu bezobratlých České republiky. K nejvýznamnějším nálezům saproxylických brouků patří drabčík Quedius truncicola, hlodáč Trox perrisii, lenec žlutohnědý (Mycetoma suturale), petsrokrovečník Dermestoides sanguinicollis a tesařík dvoubarvý (Rhamnusium bicolor). Z dalších vzácnějších druhů uvedených v červeném seznamu se vyskytují např. drabčík Carphacis striatus, dřevomil bukový (Eucnemis capucinus), dřevomil Hylis foveicollis a Hylis olexai, lesklec Rhizophagus brancsiki, potemník Uloma rufa, vrtavec Ptinus schlerethi a zlatohlávek Fieberův (Protaetia fieberi), ze zvláště chráněných druhů svižník polní (Cicindela campestris) a zlatohlávek skvostný (Protaetia speciosissima). Z motýlů se v jarním aspektu hojně vyskytuje charakteristický druh bukových lesů – martináč bukový (Aglia tau). Území a jeho širší okolí je významným hnízdištěm a útočištěm řady druhů ptactva. Ze zvláště chráněných druhů byl potvrzen výskyt holuba doupňáka (Columba oenas), krahujce obecného (Accipiter nisus), krkavce velkého (Corvus corax) a žluvy hajní (Oriolus oriolus). Byla zde pozorována řada dalších běžnějších druhů ptáků, jako např. datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major) a šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), z dravců kromě již zmíněného krahujce káně lesní (Buteo buteo) a poštolka obecná (Falco tinnunculus). V minulosti byl pozorován také vzácný jeřábek lesní (Bonasa bonasia).
Lesnictví: Lesní porost je tvořen nestejnorodou, tloušťkově i výškově značně diferencovanou kmenovinou přirozeného původu na chudém stanovišti. Stáří stromů se pohybuje v rozmezí 130 až 200 let. Z hlediska lesnické typologie je tento porost řazen k lesním typům svěží kamenitá dubová bučina modální (3F1), svěží dubová bučina chudší (3S2), svěží kamenitá dubová bučina modální (4F1), svěží bučina chudší (4S2), svěží bučina chudší – exponovaná (4S2e) a sketelová bučina bohatší (4Y3).
Management, ohrožení: Již po několik desetiletí zde nebyly prováděny žádné hospodářské zásahy. Lesní závod tuto plochu již před vyhlášením chráněného území vyňal z obhospodařování a udržoval ji jako rezervaci. Případné zásahy v území budou soustředěny pouze na podporu přirozeného zmlazení porostů. Přírodní památka Vela je jednou ze zastávek na naučně stezce, která vychází z Lukova. Návštěvníky zavede i k dalším chráněným územím (PP Bezedník, PP Bzová a PP Ondřejovsko) a seznámí je tak s nejhodnotnějšími partiemi této části Hostýnských vrchů. Natura 2000: PP Vela je součástí území Evropsky významné lokality Velká Vela (kód CZ0720192) v kategorii přírodní památka o celkové rozloze 770,6784 ha. Na území se nacházejí zachovalá a plošně rozsáhlá lesní společenstva od karpatských dubohabřin přes společenstva submontánních bučin až po montánní bučiny, maloplošně jsou zastoupeny také jasanovo-olšové luhy a lesní prameniště s tvorbou pěnovců.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001– |
|
Literatura: Czudek, T., Demek, J. et Stehlík, O. (1961): Formy zvětrávání a odnosu pískovců v Hostýnských vrších a Chřibech. – Časopis pro mineralogii a geologii, roč. VI, 1961, č. 3, s. 262–269, Praha. Elsnerová, M., Krist, J. et Trávníček, D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996. Goldbach, M. (2005): Výjimečné tvary reliéfu Vsetínských, Hostýnských, Vizovických vrchů a Javorníků. – Seminární práce, Gymnázium Jana Pivečky, Slavičín, 43 pp. Grulich, V. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. – Příroda, Praha, 35: 1–178. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612. Holec, J.et Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1–282. Chobot, K. et Němec, M. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 34: 1–182. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 552 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. et Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. – 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ISBN 978-80-87457-02-3. Jindra, I. (2016): Přírodní památka Vela, botanický inventarizační průzkum. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Jurová, A. (2008): Zhodnocení současného stavu a péče o lesní rezervace Zlínska. – Diplomová práce, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Buček. Kirchner, K.(1985): Krajinou Hostýnských vrchů. – Zprávy Zeměpisného sdružení KŠVBV, 1985, č. 5, s. 1–2. Brno. Kirchner, K. (1988): The forms of weathering and erosion in the Hostýnské vrchy Mts. (Eastern Moravia). – 3. Pseudokarst-symposium. Kulturbund der DDR, Dresden 1988, s. 38–40. Kirchner, K. et Krejčí, O. (1995): Databáze
významných geologických lokalit: 1067 Vela [online]. – Praha: Česká
geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-19]. Konvička, O. (2021): Inventarizační průzkum brouků (Coleoptera) v PP Vela. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Kravalová-Hrubcová, E. (1983): Floristická studie jižních svahů Hostýnských vrchů. – Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce F. Dvořák. Kuželová, I. (1999): Lesní vegetace Hostýnských vrchů (Forest vegetation of Hostýnské vrchy Mts.). – Ms., Depon. in Katedra Botaniky, PřF MU Brno. Kuželová, I. (2002): Lesní vegetace Hostýnských vrchů. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 51: 129–144. Lančová, A., Hiclová, M. et Schneider, J. (2011): Plán péče pro přírodní památku Vela, Katastrální území Lukov, na období 2012–2021 – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Mackovčin, P., Jatiová, M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin, P. a Sedláček, M. [eds.]: Chráněná území ČR, svazek II. – AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 232. Novák, J. et Novák, M. (2010): Rozšíření vřetenatky moravské Vestia ranojevici moravica (Brabenec, 1952) v Hostýnských vrších – 1. díl. – Malacologica Bohemoslovaca, 9: 21–25. Online serial at <https://mollusca.sav.sk> 24-October-2010. Polčák, J. (2017): Inventarizační mykologický průzkum PP Vela. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Sedláček, V. (2021): Plán péče o přírodní památku Vela na období 2022–2031. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. Schneider, J., Kozumplíková, A., Lampartová, I. et Pazderová, M. (2011): Plán péče o navrhovanou přírodní památku Velká Vela. – Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Schneider, J., Lacina, D., Kupec, P. a kol. (2010): Podklady pro plány péče v EVL Zlínského kraje. EVL Velká Vela. – Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje. Svačina, T. (2000) Přírodní podmínky Hostýnských vrchů. – ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Depon. in KÚ Zlínského kraje, ČSPOP Bystřice pod Hostýnem. Šnajdara, P., Trávníček, D., Konvička, O., Spitzer, L., Beneš, J. et Šnajdarová, M. [eds.] (2020): Vzácné a ohrožené druhy bezobratlých Zlínského kraje. – 1. vyd. Zlín: Zlínský kraj, 180 pp. Troneček, J. (2010): Příspěvek k poznání rozšíření kapradinovitých rostlin v Hostýnských vrších. In: Trávníček, D. et Šušolová, J. [eds.]: Západné Karpaty – spoločná hranica. Sborník příspěvků z II. Mezinárodního sympózia přírodovědců Trenčianského kraja a Zlínského kraje, 9.–11. 6. 2010. – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Zlín, 111 pp. Vymazal, M. (2018): Inventarizační průzkum ptáků v přírodní památce Vela v roce 2018. – Ms., depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. |
| • Aktualizace 17. 1. 2024 | Hostýnské vrchy | Úvodní stránka | Nahoru | Zpět |